Hlavní obsah

České řeky jsou plné mikroplastů, dostávají se i do lidí

Právo, Jan Holý

Devět z deseti vzorků vody z Vltavy a Labe, odebraných loni v září, obsahuje mikroplasty. Nejvíce, 18 kusů, obsahoval litrový vzorek vody odebraný poblíž výpusti čistírny odpadních vod v Ústí nad Labem-Neštěmicích. Výsledky laboratorních testů Právu potvrdil Lukáš Hrábek z Greenpeace.

Foto: Milan Malíček, Právo

Devět z deseti vzorků vody z řek Vltavy a Labe obsahuje mikroplasty. Ilustrační foto

Článek

Většina z odebraných vzorků obsahovala podle Hrábka mezi jedním a čtyřmi syntetickými vlákny nebo fragmenty. Zhruba polovina z nich byly mikroplasty, zbytek byla většinou průmyslově upravená celulózová vlákna. Průměrná koncentrace 3,7 mikroplastové částice na litr koresponduje s výsledky podobných studií ze zahraničí.

„Údaj 3,7 miniaturních plastových částic na litr vody se může na první pohled zdát jako zanedbatelné číslo. V průměru ale každou sekundu proteče v Labi na česko-německé hranici 308 tisíc litrů vody. Denně tak mohou z Česka proudit k Severnímu moři až desítky miliard mikroplastových vláken a částic,“ řekl k výsledkům Jan Freidinger z Greenpeace.

Analýzu provedla laboratoř Greenpeace na univerzitě v britském Exeteru. Pro lepší identifikaci materiálu jednotlivých vláken a fragmentů byla použita infračervená spektroskopie, obecně označovaná jako micro FT-IR.

Vláken spolykáme ročně desítky tisíc

Vědci předpokládají, že v oceánech je 1,4 trilionu plastových mikrovláken. Ty ohrožují nejen mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou, ale dostávají se i do trávicího ústrojí lidí.

Podle Greenpeace například průměrný Brit zkonzumuje ročně 70 tisíc mikroplastových částic. Právě mikrovlákna vzbuzují největší obavy v souvislosti s lidským zdravím. Zatím se ale jejich škodlivost nepodařilo prokázat.

Co jsou mikroplasty
Tvarově různorodé plastové částice o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást znečištění životního prostředí.
Část z nich tvoří primární mikroplasty. Ty se vyrábějí průmyslově a používají se při výrobě některých nátěrových hmot a kosmetiky. Většinu pak tvoří sekundární mikroplasty, které vznikají postupnou fragmentací větších kusů plastů, ale například i mechanickým otěrem pneumatik či opotřebováním a praním umělohmotných tkanin.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) proto neuvažuje, že by mikroplasty zařadil mezi ukazatele kvality pitné vody. Neexistují podle něj žádné vážné indicie, že by tyto částice představovaly pro člověka zdravotní riziko.

Podle ředitelky SZÚ Heleny Kazmarové by musel existovat důkaz či podezření, že jsou tyto částice při požití pro člověka nebezpečné. K tomu by muselo být jasné, při jaké koncentraci může k poškození zdraví dojít, a také je nutné mít jasnou a standardizovanou analytickou metodu, jak mikročástice ve vodě spolehlivě určit. „Ani jedna z těchto podmínek ale není v současné době splněna,“ sdělila již dříve Právu.

Mikroplasty se dají z vody odstranit jedině velmi jemnou membránovou filtrací. Membránové filtry jsou ale drahé a při protlačování vody přes ně dochází kvůli jejich odporu i k velkým tlakovým ztrátám.

EU chce omezení

Evropská unie se nyní chystá omezit mikroplasty vědomě přidávané do výrobků. Podle Evropské chemické agentury ročně do životního prostředí unikne okolo 36 tisíc tun mikroplastů, které se používají především v kosmetice, ale také v barvách, čisticích prostředcích nebo v zemědělských hnojivech.

Omezení mikroplastů by mělo začít platit v roce 2020. Má zamezit vzniku až 400 000 tisíc tun plastového odpadu, který by jinak během následujících dvaceti let skončil v životním prostředí.

Anketa

Obáváte se mikroplastů?
Ano
91 %
Ne
9 %
Celkem hlasovalo 3065 čtenářů.

Reklama

Související články

Na norské fjordy útočí plastový odpad

Norsko proslulo působivými fjordy a další jedinečnou nepoškozenou přírodou. Na nádherné scenérie však útočí nebezpečný nepřítel – odpadky z moře.

Výběr článků

Načítám