Článek
Pražský magistrát firmě už v roce 2010 uložil pokutu 100 000 korun za porušení zákona o regulaci reklamy. Ministerstvo průmyslu a obchodu pokutu snížilo na 80 000 a Městský soud v Praze ji dokonce v roce 2013 zcela zrušil. Následoval ovšem zásah Nejvyššího správního soudu, který dospěl k závěru, že „jakákoliv diskriminace z důvodu rasy, pohlaví nebo národnosti automaticky představuje rozpor s dobrými mravy.”
Začalo druhé kolo úředního a soudního projednávání případu, jehož výsledkem je pokuta 60 000 korun. V ústavní stížnosti si reklamní agentura stěžovala hlavně na porušení práva na svobodu projevu. Všichni kopáči se prý „propagačního happeningu” účastnili dobrovolně, a projevili tak smysl pro humor a sympatickou sebeironii. Ztotožnili se prý s poselstvím nekomerční kampaně, která poukazovala na význam vzdělání. Navíc podle firmy nikdo náležitě neprokázal, že dělníci byli Romové.
Neskončit u lopaty
Podle ÚS lze firmě těžko věřit, že etnicitu většiny pracovníků v tričkách neznala a nepočítala s ní při plánování kampaně. Dělníky využila jako nástroj, „živý poutač” reklamy. Není prý podstatné, zda jim samotným trička přišla vtipná, a rozhodně pak nešlo o jejich autentické vyjádření názoru.
„V posuzované věci nešlo o situaci, kdy by si dělníci sami trička donesli, oblékli a demonstrovali svůj názor, nýbrž nepochybně pouze 'za pivo a cigarety' byli ochotni nošení trička s předmětným nápisem strpět,” stojí v usnesení.
Vyznění kampaně bylo pro romské kopáče v tričkách podle soudu negativní. Z nápisu prý bylo zřejmé i to, co v textu nebylo přímo uvedeno. „Jakkoli je na věc nutno neustále nahlížet i z toho pohledu, že šlo o nadsázku a recesi, není možno ignorovat fakt, že v reklamě vystupovala skupina osob vyhlížející jako Romové, což ve výsledku vyvolává dojem, že není nic horšího než skončit jako Rom u lopaty, a proto je potřeba se vzdělávat, a takové situaci předejít,” rozhodl ÚS.