Článek
Cílem novely je podle senátorky Elišky Wagnerové, která je autorkou změny, to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
Novela zákona, kterou v pátek ve třetím čtení schválili poslanci, tak ruší tzv. přestupkovou imunitu ústavních soudců. Zároveň má umožnit, aby ústavní soudci obdobně jako zákonodárci mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení.
Zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.
Dosud nanejvýš s výtkou
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňovala ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Přitom u poslanců a senátorů lze už od roku 2002 i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona.
Kárné řízení by podle předkladatelky návrhu měl nově zahájit předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentním imunitním výborem. Podle Wagnerové se na ústavní soudce při projednávání této úpravy zapomnělo.