Hlavní obsah

Rodiče chtěli pojmenovat syna Thymian, v boji s justicí je podpořil Ústavní soud

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

S neobvyklou žádostí dorazili v roce 2012 na matriku ve Vrchlabí rodiče čerstvě narozeného chlapce. Chtěli totiž, aby mu úředníci do rodného listu napsali jméno „Thymian“. Úředníci to bez obstarání znaleckého posudku odmítli, a chlapec tak žil skoro tři roky s oficiálním jménem „nezjištěno“. Jejich práva na odškodnění se nyní zastal Ústavní soud (ÚS).

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budova Ústavního soudu v Brně

Článek

Už dříve dal rodičům zapravdu Nejvyšší správní soud, v boji za odškodnění za prodělané útrapy ale rodina u justice opět narazila a zastání našla teprve u ÚS.

Rodiče marně bojovali o zapsání neobvyklého jména téměř do tří let věku svého syna. Úřady sveřepě odmítaly otci a matce, která je cizinka, vyjít vstříc s tím, že si musí obstarat znalecký posudek, který posoudí správnou pravopisnou podobu.

Rodiče přitom marně dokazovali, že matka, občanka USA, má indiánské kořeny a jeden z jejích předků nesl právě jméno Thymian.

Posudek byl nadbytečný

Na stranu rodičů se postavil až Nejvyšší správní soud (NSS). Upozornil, že v Česku už jsou běžně akceptována neobvyklá jména, která jinak běžně označují rostlinu, jako je Iris, Narcis, Karmelia, či představují cizojazyčné ekvivalenty jako například Myrtille, což znamená francouzsky borůvka.

V této souvislosti nelze opomenout, že opatření znaleckého posudku může být pro rodiče značně finančně i časově náročné.

„Bez ohledu na tyto závažné okolnosti věci ovšem správní orgány bez dalšího formalisticky vyžadovaly předložení znaleckého posudku k ověření správné pravopisné podoby jména. V této souvislosti nelze opomenout, že opatření znaleckého posudku může být pro rodiče značně finančně i časově náročné,“ upozornili soudci NSS. Po jejich zásahu úřady zapsání jména už téměř tříletého chlapce povolily.

Mají nárok na zadostiučinění

Rodiče se poté obrátili na justici se žádostí o náhradu nemajetkové újmy, která jim vznikla tím, že úřady dlouho odmítaly syna pojmenovat. Pro rodiče celá situace nesla i další problémy při komunikaci s jinými úřady nebo při cestování. Rodiče po státu chtěli každý po 50 tisících korunách, justice ale jejich nárok odmítla.

Zastání našli až u senátu ÚS se soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem. „V tomto případě došlo ke vzniku nemajetkové újmy, za niž náleží přiměřené zadostiučinění. To může nabýt podoby jak prosté satisfakce, omluvy či samotného konstatování chyby, k níž ze strany státu došlo, tak i peněžité kompenzace,“ prohlásil Lichovník.

Případem se tak nyní bude muset zabývat znovu Městský soud v Praze.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám