Hlavní obsah

Říkali, že se nepohne. Domácí péče vrací chlapce do života

Právo, Jan Martinek

Známé rčení o životě, který se obrátil vzhůru nohama, lidé berou obvykle jako metaforu. Čtyřletého Péťu Kašpara ale taková věc postihla doslova. Jeho rodina se cestou z dovolené v létě 2015 stala obětí tragické autonehody. Táta nepřežil, Petra našli záchranáři v dětské autosedačce viset hlavou dolů. Nejevil známky života a nedýchal.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Ačkoli se to zdálo nemožné, díky obrovskému úsilí lékařů přežil a dnes za pomoci rehabilitačních sester z centra domácí péče bojuje největší bitvu –vrátit se alespoň částečně do normálního života.

Péťa, kterému od narození říkali „živouš“ a který už v roce na zahradě kopal do míče, si při havárii poranil míchu a nemohl pohnout rukama ani nohama: půl roku strávil na oddělení ARO, kde mu s dýcháním musely pomáhat přístroje, měl i velké problémy s přijímáním potravy.

Je vůbec zázrak, že už zase začíná hýbat rukama.
matka Petra

Dnes už je z nemocnice doma a i přes počáteční velmi nepříznivé prognózy lékařů se jeho stav začíná zlepšovat.

„Péťa už omezeně hýbe pravou rukou a trochu začíná hýbat i levou. Je vůbec zázrak, že se nějaký pohyb děje, doktoři nejdříve říkali, že už se ani nepohne,“ řekla Právu chlapcova matka Monika Kašparová.

Dýchací přístroj už jen v noci

Co se týče dlouhodobějších prognóz, krčí máma rameny. „To vám takhle u čtyřletého kluka nikdo neřekne.“ Soustředí se spíše na dílčí cíle.

„Opatrně se začíná mluvit o tom, že by se Péťa mohl zbavit dýchacího přístroje a také hadice, kterou přijímá tekutou stravu,“ popsala Monika. Kvůli tracheostomii nemůže její syn pořádně mluvit, jen šeptá.

„Existují i tzv. mluvítka, ale s nimi se mu zase hůř dýchá. Já mu ale rozumím všechno. Když je u nás návštěva, tak funguju jako překladatel,“ dodala Monika. Na dýchacím přístroji Petr už nemusí být trvale, jen v noci.

Hlavní je pro malého Petra nyní rehabilitace: chlapec musí takřka neustále cvičit, aby dělal pokroky. Kvůli tomu za ním domů musí pravidelně jezdit zdravotní sestřičky, které dnes vnímá jako kamarádky.

„Naše sestřičky za Péťou denně chodí domů, aby s ním cvičily, rehabilitovaly, pomáhaly mu s dýchací podporou,“ potvrdila Právu Veronika Rodriguez ze společnosti Home Care Services & Supplies, která se zabývá domácí péčí.

Pomohli i sportovci

Pomáhají i jiní. „Máme skvělou pediatričku, která nám pomáhá s dýcháním, jezdí za námi i domů. Máme kolem sebe lidi, kteří nám pomáhají finančně, bez nich by to bylo mnohem složitější,“ uvedla Monika.

Aby se Péťa vůbec mohl vrátit domů z nemocnice, potřebovali kompletně přestavět dům a zřídit výtah, zdvižnou plošinu a závěsný stropní systém. K tomu jim mimo jiné pomohla i sbírka, na kterou upozornili biatlonistka Gabriela Koukalová a badmintonista Petr Koukal v den své svatby.

Monika zřídila Petrovi internetový blog (petulda-cz.webnode.cz), který už má pravidelné čtenáře. Pro některé z nich je chlapcův příběh inspirací.

„Jedna starší paní kolem sedmdesátky mi řekla, že čte blog denně a že se jí nechtělo cvičit, ale řekla si, že Péťa musí cvičit, tak že bude taky. Potěšilo mě, že čtyřletý špunt může takhle inspirovat dospělého,“ pochlubila se Monika.

Reklama

Výběr článků

Načítám