Tisíce mladých mohou volit poprvé. Jejich hlasy mohou zahýbat s výsledky voleb

Mladí podle odborníků preferují okrajová uskupení typu pirátské strany, oslovit je může ale i protimuslimská a protiimigrantská rétorika. „Prvovoliči těžko rozhodnou, kdo volby vyhraje, ale mohou pomoci některým subjektům dostat se k moci,“ řekl Právu sociolog Jan Herzmann.

Podle Českého statistického úřadu se letos na podzim k volbám může vydat kolem 180 tisíc osmnácti- a devatenáctiletých. „Prvovoliči chodí reálně k volbám velmi málo. Ve volbách do Sněmovny mívají účast kolem 30 nebo 40 procent, krajské volby jsou pro ně ještě méně atraktivní,“ uvedl pro Právo politolog Tomáš Lebeda.

Přesto může mít hlas mladých svou váhu. „Při nízké volební účasti i pár tisíc hlasů může hrát roli. Hlavně v tom, které strany a hnutí se dostanou do zastupitelstev. Prvovoliči mohou pomoci subjektům, které se pohybují na hraně: pirátům, ale i různým krajským uskupením,“ dodal Herzmann.

Ve volbách nanečisto, které Člověk v tísni pořádal před sněmovními volbami v roce 2013 na 434 středních školách, by volby vyhrála TOP 09 se 17,8 procenta, která by však jen o 39 hlasů předběhla Českou pirátskou stranu. S 13,4 procenta skončilo ANO, s osmi ČSSD. Pátá byla extrémní Dělnická strana sociální spravedlnosti se sedmi procenty.

V simulaci evropských voleb na školách v roce 2014 s více než 19 procenty už Česká pirátská strana vyhrála.

Jenže za poslední dva roky se nálada ve společnosti výrazně změnila. Pro společnost Člověk v tísni loni agentura Median na 43 školách napříč Českem v průzkumu zjistila, že se mezi studenty výrazně zhoršilo vnímání muslimů a uprchlíků.

Vůči muslimům se negativně vymezilo 56 procent studentů, k uprchlíkům 41 procent. Pozitivně se k nim postavilo pouze 12 a 18 procent respondentů z celkového vzorku 1103 studentů od gymnázií po odborná učiliště ve věku od 15 do 20 let.

„Oproti dospělé populaci vnímají středoškoláci soužití s cizinci problematičtěji, a to jak na úrovni oblastní, tak celorepublikové. Jako problémovou vidí situaci zejména učňové (78 %), gymnazisté tak hodnotili situaci v 58 procentech případů,“ uvádí zpráva Člověka v tísni.

Herzmann by šetření nepřikládal výraznou váhu – zvlášť proto, že výsledky zahrnují i názory patnáctiletých až sedmnáctiletých. „To ještě nejsou prvovoliči a jejich názory procházejí rychlými změnami,“ podotkl.

„Je pravda, že u mladé generace negativní vztah k muslimům a uprchlíkům výrazně převažuje, ale tím se neodlišují od starší a střední generace. Přesto to zatím nevypadá na masivní podporu Dělnické strany a podobných,“ dodal sociolog.

Úspěchu extrémní pravice brání i fakt, že je roztříštěná – zrovna v pondělí se rozpadla spolupráce Úsvitu a Bloku proti islámu. Prozatím těžko by se tak v Česku mohlo stát to, co na Slovensku, kde se právě díky hlasům mladých dostala extrémně pravicová Lidová strana Naše Slovensko Mariána Kotleby do parlamentu. Volilo ji asi 22 procent Slováků ve věku od 18 do 21 let.

Piráti, kteří se dosud oblibě mladých těšili, na protimigrantské nálady přistupovat nehodlají. Hlavním tématem pro ně zůstává svobodný internet.

„Když není svobodné šíření informací a nefungují média, mohou vznikat dezinformace. Máme dva klíčové body: právo na soukromí a právo na informace a svoboda člověka 21. století. My se budeme soustředit na problematiku migrace a toto necháme běžet?“ vysvětlil Právu staronový šéf strany Ivan Bartoš.

K uprchlíkům je však strana spíš vstřícná. „Jsou uprchlíci a ekonomičtí migranti. Bavme se o pomoci lidem, kteří utíkají z válečné oblasti. Musí vzniknout nějaká zóna bezpečí, kde ti lidé mohou žít,“ uvedl Bartoš.

Jeho piráti budou v pěti krajích kandidovat v koalici se Stranou zelených. I ta se snaží oslovit hlavně mladé, k uprchlíkům je také vstřícná. „Zelení nabízejí mladým razantnější vymezení se vůči světu rodičů. To je to, co mladý člověk požaduje,“ míní šéf zelených Matěj Stropnický.

„Jsem zvyklý vyjadřovat se ostře a vymezovat se vůči starým pořádkům. Do značné míry to může odpovídat tomu, co mladí lidé očekávají od politiků,“ dodal.

Volební preference středoškoláků ukážou další tzv. volby nanečisto, které Člověk v tísni uspořádá v září, řekl Právu ředitel projektu Jeden svět na školách Karel Strachota. A krátce poté, 7. a 8. října, budou krajské volby (kromě Prahy) spolu s prvním kolem voleb do třetiny Senátu.