„Ta sbírka zůstala nedotčená od 50. let,“ citoval historika Bjørna Helgea Horrislanda norský deník. Podle toho se jedná o knihy s okultní a zednářskou tematikou, kterou na Himmlerův popud shromažďovala zvláštní jednotka SS.

Horrisland se prý osobně podílel na určení některých titulů a potvrdil, že jich mnoho pochází z ústřední knihovny norského řádu svobodných zednářů v Oslu. Norský bulvár píše o sbírce 13 000 knih, z nichž okolo 6000 odvezli Němci za války z Norska. Zprávu pak převzalo několik dalších médií včetně druhého nejčtenějšího deníku ve Velké Británii The Daily Mail.

Skutečná sci-fi

Národní knihovna, v jejímž depozitáři se měla sbírka nepovšimnutá nacházet, ale vyvrací prakticky všechno, co je ve zprávě uvedeno. Dokonce pochybuje o tom, že historik Horrisland učinil takové prohlášení.

„Rozhodně je celý norský článek skutečnou sci-fi. Tato kolekce nemá žádnou souvztažnost k Himmlerově okultní knihovně,“ uvedla Marcela Strouhalová, která se podílí na výzkumu mapujícím knihy, jež byly během druhé světové války nebo krátce po ní zkonfiskované nebo zavlečené na území tehdejšího Československa.

Himmlerovo tažení proti spolčení mystiků

Říšský ministr vnitra, velitel SS a organizátor holokaustu Heinrich Himmler se o okultismus živě zajímal. Údajně už v roce 1935 začal shromažďovat publikace, které se zaobíraly čarodějnictvím od středověku, mysticismem, okultními vědami a zednářskými lóžemi. Himmler podle některých líčení věřil, že texty jsou součástí komplotu proti germánské rase, takže díky jejich znalosti se nacistická třetí říše nepřátelům ubrání.

Himmler zřídil zvláštní jednotku SS, jejíž badatelé se probírali evropskými knihovnami a archivy, shromažďovali literaturu a zpracovávali informace. Uvádí se, že skupina shromáždila okolo 13 000 titulů a Himmler plánoval sbírku uskladnit na zámku Wewelsburg v Severním Porýní-Vestfálsku, kde nacisté podnikali své výzkumy.

Žádný okultismus, ale běžná literatura

Podle Strouhalové je původ knih ve fondu národní knihovny pestrý. Sice se jedná také o publikace pocházející z knihoven zednářských lóží německé provenience, ale nejde o žádný mysticismus. „Ráda bych vyvrátila to, že se jedná o zednářskou literaturu v pravém slova smyslu nebo i ve smyslu toho, jak si naprostá většina lidí představí okultní literaturu. Jedná se o běžnou literaturu, kterou obsahovala prakticky každá zednářská knihovna – především filozofickou literaturu,“ prohlásila historička.

Webová stránka projektu Knihy znovu nalezené dokumentující zabavené knihy, které se dostaly do někdejšího Československa za II. světové války nebo těsně po ní.

Webová stránka projektu Knihy znovu nalezené dokumentující zabavené knihy, které se dostaly do někdejšího Československa za II. světové války nebo těsně po ní.

FOTO: www.knihyznovunalezene.eu

Na výzkumu se v rámci projektu Knihy znovu nalezené vedle Národní knihovny ČR podílí také norská nadace Stiftelsen Arkivet. Projekt byl zahájen loni na Nový rok a má skončit k letošnímu poslednímu květnu. Obě strany proto v těchto dnech připravily závěrečné odborné semináře. Praha chystá seminář na příští týden, norská strana ho uspořádala minulou středu. A právě z této akce vzešla zpráva v norských novinách.

Národní knihovna si však nemyslí, že by tam Horrisland, s nímž je v kontaktu od loňského října, opravdu prohlásil, že objevil Himmlerovu čarodějnickou sbírku. „Podle jeho prezentace se nedomníváme, že by něco takového skutečně pronesl,“ potvrdila Strouhalová.

O revizi článku v norských médiích bude Národní knihovna ČR jednat.

O projektu Knihy znovu nalezené se mohou lidé dozvědět více na stránkách www.knihyznovunalezene.eu.