Podle úřadu pozbyli broumovští benediktini své majetky na základě výměru ministerstva zemědělství o konfiskaci majetku z prosince 1946. Naproti tomu zástupci žalujícího řádu namítali, že jde pouze o koncept dokumentu a úřad neměl důvod k nevydání pozemků.

„Soud sice vycházel také ze závěru a spisů správního orgánu, ale má možnost věc znovu projednat. A podle názoru soudu vedou skutkové a právní závěry k tomu, že pro dotčené pozemky jsou splněny podmínky pro vydání v rámci církevních restitucí,“ uvedl soudce Jan Fifka a přidal vysvětlení.

„Původní rozhodnutí správního úřadu stojí na jednom základním bodě, a to na tvrzení, že předmětné pozemky se nestaly předmětem křivdy v období po roce 1948, ale byly zkonfiskovány už dříve,“ řekl soudce. I přes podrobnou argumentaci správního úřadu se však nepodařilo prokázat, že v prosinci 1946 bylo rozhodnutí, kterým byl majetek zkonfiskován podle takzvaných Benešových dekretů, vydáno.

Nedohledal se originál

„Nepodařilo se prokázat, že někdy došlo k podpisu, nedohledal se ani originál či hodnověrný stejnopis. To, co bylo soudu předloženo, bych hodnotil spíše jako koncept,“ uvedl Fifka s tím, že dokument postrádal mimo jiné číslo jednací i datum.

„Co mne přesvědčilo nejvíce, byl přípis z 19. prosince 1947, v němž ministerstvo zemědělství poté, co se na něj obrátili zemědělci z Policka, odpovědělo, že konfiskační výměr nebyl dosud vydán,“ uzavřel soudce s tím, že k podpisu převodu pozemků z řádu na stát tak došlo až v roce 1962, tedy v rozhodném období v rámci církevních restitucí.

Důležité pro další spory

Výměra obou pozemků není sice zásadní, jak je však přesvědčena právní zástupkyně řádu Alena Štumpfová, verdikt je důležitý pro další soudní jednání, v nichž se benediktini domáhají vydání asi čtyř tisíc hektarů lesů, zemědělské půdy a také budov.

„Soud rozhodoval o malé části nároku, ale o podstatné věci, takže podle toho se to potom řídí všechno,“ řekla Štumpfová. Benediktini podali celkem čtyři žaloby.
Podle právní zástupkyně pozemkového úřadu Šárky Lindovské bylo rozhodnutí úřadu správné a žaloba byla nedůvodná.

„Byla prokázána existence výměru o konfiskaci. Absence některých náležitostí nemůže působit nicotnost výměru. Jsou to formální vady,“ uvedla právní zástupkyně úřadu ve své závěrečné řeči. Rozhodnutí soudu nekomentovala, je však pravděpodobné, že se proti němu odvolá.