Deník Právo se s tvrzením Sisákovy obhajoby obrátil na právní odborníky v oblasti insolvencí a ti dávají advokátům za pravdu. Odkázali také na historii insolvenčního zákona. Část textu kriminalistů se vztahuje k roku 2009, kdy Vladimír Sisák seděl v představenstvu firmy Via Chem.

Podle policie byla společnost v úpadku kvůli předlužení a údajně podle zákona měl Sisák coby manažer povinnost podat na firmu insolvenční návrh.

Zmíněná okolnost stojí na počátku sledu událostí, které v usnesení vedou k obvinění Sisáka staršího ze zvýhodnění věřitele. Jednalo se pak o smlouvy o nahrazení závazku firmy a převodu akcií se společnostmi z daňových rájů, což se údajně stalo na úkor dalších věřitelů.

Časově omezené opatření

Z vyjádření odborníků a historie insolvenčního zákona ale vyplývá, že od poloviny roku 2009 do konce roku 2011 zmíněná povinnost nebyla součástí paragrafu o zahájení insolvenčního řízení. Tehdy se týkala jiné formy úpadku – platební neschopnosti, ne předlužení.

Podle právníků z oboru insolvencí Sisák starší tedy neměl povinnost, na kterou policie v textu obvinění odkazuje.

„Byla obnovena až v roce 2012. V době, kdy povinnost neplatila, nemohla být porušena. Neexistující povinnost nelze porušit,“ řekl například předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců, advokát Michal Žižlavský.

Sisák starší už si kvůli tomu podle informací Práva podal stížnost ke státnímu zástupci. Žalobce však v tom problém nevidí. K případu se nicméně odmítl blíže vyjádřit vzhledem k fázi trestního řízení.

„Pouze na okraj uvádím, že vámi zmíněné skutečnosti nemají vliv na právní kvalifikaci skutku, pro něž je vedeno trestní stíhání,“ napsal Právu Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který na vyšetřování údajné insolvenční mafie dohlíží.

Kauzu odstartovala razie v ústecké firmě Spolchemie a na soudu v Českých Budějovicích v polovině ledna. Kriminalisté podezírají celkem 14 lidí v souvislosti s údajně zmanipulovanými insolvencemi firem Via Chem Group a Falkonida. Petr Sisák, údajný mozek organizované skupiny, a právník Ivo Hala jsou ve vazbě. Soud tam poslal ještě další čtyři aktéry kauzy.

Předlužení v ekonomické krizi

Žižlavský k historii insolvenčního zákona dodal, že dočasné ustanovení souviselo s ekonomickou krizí.

„Zákon upravuje povinnost manažerů podat insolvenční návrh jako povinnost bezvýjimečnou. Z tohoto vznikla v době finanční krize po roce 2008 určitá panika. Například developerům poklesla hodnota jejich majetku a vznikla povinnost podat insolvenční návrh pro předlužení,“ upřesnil.

Proto se podle něj v Česku přijala takzvaná protikrizová novela. „Stanovila, že manažeři mají povinnost podat na svou firmu insolvenční návrh, jen když je firma v platební neschopnosti, ne když je předlužena,“ dodal právník.

Podobně se vyjádřil v odborném komentáři k zákonu dostupném na internetu brněnský insolvenční soudce Jan Kozák. Důvodem zhruba rok a půl trvajícího opatření byl podle něj fakt, že definice předlužení stavěla firmy do složitější situace než dříve.

Od roku 2012 je tak znovu zavedená povinnost dlužníka, aby podal sám na sebe insolvenční návrh jak v případě platební neschopnosti, tak při předlužení.