Novelu připravila ČSSD, která původně chtěla pouze obnovit vyplácení nemocenské v prvních dnech. Kvůli námitkám zaměstnavatelů, ale i vládní KDU-ČSL a hnutí ANO, se rozhodla firmám kompenzovat zvýšené náklady, které by firmám přineslo proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti zaměstnance.

Návrh počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Sazby pojistného na sociální zabezpečení by se současně měly zaměstnavatelům snížit z 25 procent na 24,8 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta.

Firmy by tak na odvodech státu ušetřily ročně zhruba 2,4 miliardy korun, uvedl za předkladatele místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD). Podle něj je to přijatelné vzhledem k tomu, že "bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 miliardy korun, v roce 2014 například 3,77 miliardy korun".

Proti tři čtvrtiny zaměstnavatelů

Škromach připomněl, že vláda se v koaliční smlouvě zavázala obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Odbory žádají zrušení třídenní karenční doby. Zaměstnavatelé jsou naopak proti. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou proti tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Obnovení placení dávek na začátku nemoci navrhla také KSČM ve Sněmovně.

Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.