Ve Sněmovně přitom už od září 2014 leží zaparkovaný obdobný návrh, který předložila skupina poslanců všech sněmovních stran vyjma lidovců. Vláda k němu nepřijala žádné stanovisko a rozhodnutí nechala na zákonodárcích. A ti jeho projednávání stále odkládají.

Nyní dva členové vlády přišli s konkurenční iniciativou. Od té poslanecké se prakticky neliší, jen detailněji řeší otázku svěřování dětí po rozchodu partnerů.

Pokud novela ministrů kvůli zásadnímu odporu lidovců vůbec projde vládou, její výhodou může být fakt, že jako návrh z dílny vlády by mohla být projednána dřív než ten poslanecký.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

FOTO: Petr Horník, Právo

„Náš návrh je legislativně propracovanější a byl konzultován s dotčenými resorty,“ řekl Právu Dienstbier. „Takto nachystaná úprava práv dětí v jejich nejlepším zájmu v rodinách partnerů stejného pohlaví může být jako vládní návrh lépe projednatelná ve Sněmovně,“ tvrdí.

Rozložení sil v parlamentu je však v tomto případě natolik nepřehledné, že gayové a lesby, kteří o osvojení marně usilují, nemají jistotu, jak to nakonec dopadne.

Jednotní jsou jen lidovci

S výjimkou lidovců nejsou ani jednotlivé partaje jednotné a hlasování nechávají na úvaze svých členů.

„Nepředpokládám, že zákon podpoříme. Podle nás není potřeba a je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. To jsme řekli při prvním pokusu o jeho prosazení a trváme na tom,“ sdělil Právu šéf lidovců Pavel Bělobrádek s narážkou na to, že ústavní dokumenty preferují klasickou rodinu.

Trojice poslankyň ze soc. dem. a KDU-ČSL Pavlína Nytrová, Dana Váhalová a Pavla Golasowská se už v minulosti podepsala pod veřejnou petici proti návrhu zákona.

Nytrová připomíná, že když zákon o registrovaném partnerství v roce 2006 prošel o jediný hlas, byli poslanci ujišťováni, že si homosexuální páry nebudou klást žádné další požadavky. „Dnes vidíme, že svému slibu nedostály a nyní požadují zmíněnou adopci,“ uvedla poslankyně.

Poslanecký návrh zákona by stačil, ale musela by být k jeho projednání vůle Radim Holeček, ODS

Podle jedné z předkladatelek poslanecké iniciativy Radky Maxové (ANO) ale přináší současný stav řadu problémů v každodenním životě rodin a také třeba při rozpadu partnerství nebo úmrtí jednoho z biologických rodičů.

„Tato situace ohrožuje samotnou rodinu a je nepochybně v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, pro které je žádoucí, aby osoby, které od narození považuje za své rodiče a které miluje, byly jeho rodiči nejen de facto, ale i de iure,“ tvrdí poslanci, kteří novelu připravili.

Kuriózní je, že zákon o registrovaném partnerství, který funguje skoro deset let, ukládá partnerovi rodiče povinnost podílet se na výchově dítěte, pokud spolu žijí v jedné domácnosti. Nemá ale k dítěti žádná práva a není považován za jeho zákonného zástupce.

Zastánci adopcí argumentují právě tím, že partner nemá téměř žádná práva k dítěti, které spoluvychovává. Nemá třeba nárok na zastupování dítěte v právních jednáních, bez zmocnění biologického rodiče nesmí žádat informace o zdravotním stavu dítěte, nemůže s ním být ve zdravotnickém zařízení v případě hospitalizace, nemá právo na informace ze školy, kam dítě chodí, a nesmí ho do ní ani předávat, ani ho vyzvedávat.

Rozhodoval by vždy soud

Poslanecký i ministerský návrh novely zákona shodně počítají s tím, že o adopci musí rozhodnout soud, a to na základě souhlasu druhého biologického rodiče, pokud je znám.

Nyní dva lidé stejného pohlaví nemohou být oficiálně rodiči jednoho dítěte, ať jsou registrovaným párem, nebo ne. Změna zákona má umožnit adopci pouze v případě, že jeden partner je biologickým rodičem a druhý s ním žije v registrovaném svazku. Osvojení cizího dítěte, třeba z ústavu, zůstává pro homosexuální partnery nadále nemožné.

„Poslanecký návrh zákona by postačoval, ale to by musela být k jeho projednání vůbec vůle,“ řekl Právu další z předkladatelů Radim Holeček (ODS), který proto nevidí žádnou výhodu v tom, že dva ministři se ujali stejné iniciativy.

„Trochu se obávám, aby návrh pana ministra Dienstbiera nebyl spíš v neprospěch věci,“ uvedl s tím, že právě Dienstbierovy návrhy vyvolávají kontroverze.

Podle Jiřího Dolejše (KSČM), který se k poslanecké iniciativě také připojil, by případný vládní návrh mohl mít alespoň šanci, že bude projednán do konce volebního období. „Nemyslím si ale, že na jeho konstrukci se dá vymyslet něco nového,“ sdělil Právu.