„Příští rok bude státní rozpočet tak napjatý, že bude problém ho sestavit. To už je teď zřejmé. Priority jsou jiné. Pokud ministr Mládek tam chce jet, ať si na to najde peníze ve svém rozpočtu,“ razantně reagoval pro Právo Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) ale trvá na tom, že Česku může taková výstava přinést užitek, a proto se rozhodl předložit návrh na českou účast ministrům, aby spor rozhodli.

„Já mám v této věci jasno. Je tu poptávka energetických firem, takže si myslím, že bychom se zúčastnit měli. Proto tento návrh předkládám vládě. Problém s tím má ale ministerstvo financí, které mi na to nechce dát peníze. Má ho i ministerstvo zahraničí, protože od něj potřebuji lidi, kteří to umí, neboť my obvykle expa neděláme,“ poznamenal pro Právo Mládek.

Přispějí soukromníci? 

„Dal jsem to do meziresortního připomínkového řízení a i přesto, že nejsou doladěny ty konfliktní věci, ta poptávka tu je, tak se k tomu bude muset vláda vyjádřit,“ dodal. Podle něho je vždy možné mít nižší náklady, ale když už se Česká republika zúčastní, pak by mělo jít o důstojnou reprezentaci. A ta něco stojí.

Ministr průmyslu Jan Mládek a vicepremiér Andrej Babiš před jednáním vlády

Ministr průmyslu Jan Mládek a vicepremiér Andrej Babiš před jednáním vlády

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Náklady státu by mohl podle Mládka snížit příspěvek soukromého sektoru. V případě tzv. malých EXPO je ale tato možnost omezená. Mezinárodní úřad pro výstavnictví stanovil striktní pravidla pro zapojení firem a jejich prezentaci s tím, že „cíle EXPO jsou jiné než propagace firem či exportu“.

Proto si vyhrazuje právo posoudit, jestli prezentace firem odpovídá konceptu expozice. Omezení platí i pro komerční využití pavilónů, a tak třeba restaurace či prodejny suvenýrů nesmějí zabrat víc než pětinu plochy. Podle Mládka je ČR schopná podmínky úřadu splnit.

MZV účast slíbilo

Za Babiše se postavil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který zájem podnikatelských svazů o účast v Astaně zaznamenal, ale 175 miliónů se mu zdá moc. Proto vyzval Mládka, aby materiál předložil vládě.

„Po pravdě řečeno čísla, která jsou uváděna v souvislosti s náklady na naše zastoupení, se mi zdají příliš vysoká. Podle mých informací účast zatím přislíbilo závazně asi třicet zemí. ČR bude muset zhodnotit, zda je to pro nás efektivní z hlediska našeho exportu. Náklady musí být přiměřené efektu. Musíme jednat, jak bychom tu částku mohli snížit,“ řekl Právu premiér.

Jak dodal, z pohledu Kazachstánu, který je nyní velmi diplomaticky aktivní, by to byl asi pozitivní signál. Kazaši vkládají velké peníze do vybudování výstavního areálu, jemuž bude dominovat největší skleněná koule na světě o průměru 80 metrů, i do městské infrastruktury. Modernizovat a rozšiřovat se bude letiště, hlavní nádraží i autobusové nádraží.

Méně návštěvníků 

V Astaně jde o tzv. malé EXPO, která se konají v mezidobí mezi celosvětovými výstavami. Na rozdíl od světových výstav jsou menší, trvají kratší dobu a úměrně tomu jimi projde méně návštěvníků. Pro srovnání – v roce 2012 na malém EXPO v jihokorejském Josu vystavovalo 104 zemí a přišlo sem osm miliónů lidí.

V Šanghaji na velkém EXPO o dva roky dříve si expozice 192 zemí prohlédly 73 milióny návštěvníků. Malé EXPO má ale pro účastníky výhodu – nemusejí stavět vlastní pavilóny. O ty se postará pořadatel. Při loňské velké výstavě v Miláně, kdy v tom byla i stavba pavilónu, byl rozpočet české účasti na celou akci 230 miliónů.

Mládek doufá, že ho ve vládě podpoří i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), jehož zástupce podle zprávy, kterou Mládek poslal ministrům, potvrdil kazašské straně českou účast v Astaně již v listopadu 2014 během návštěvy prezidenta Zemana v Kazachstánu.

Navíc Zaorálek nedávno ve Sněmovně při obhajobě mezinárodní smlouvy o posílení partnerství mezi EU a Kazachstánem označil tuto zemi za mimořádně důležitého partnera ČR v regionu Střední Asie.