„Za nejdůležitější považujeme ochranu státních hranic ve všech krajích a obnovení pohraniční policie, která by měla ochranu hranic na starosti,“ řekl předseda Úsvitu Miroslav Lidinský.

Úsvit však navrhuje i zřízení krajských dobrovolných pomocných sborů Policie ČR z řad iniciativních občanů, kteří nechtějí sloužit v zahraničí, a proto nechtějí vstoupit do aktivních záloh armády.

„Tady vzniká určitá možnost, jak dobře motivované občany zapojit do činnosti, která by podporovala Policii ČR. Ne domobrana, která by byla individuální a chaotická, činnost by řídila Policie ČR. Občané by byli využíváni k podpoře policie při živelných katastrofách a bezpečnostních opatřeních,“ vysvětlil Právu Lidinský.

Jenže návrhy Úsvitu, který v sobotu opět změnil název a místo Úsvit - Národní koalice se jmenuje Úsvit s Blokem proti islámu, se nelíbí jiným parlamentním stranám.

Dobrovolníci jsou riziko

„Myslím si, že negativní zkušenosti s pomocnou stráží VB jsou i po letech natolik silné, že není dobré uvažovat o takové změně,“ řekl Právu šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

Domnívá se, že při ochraně země by Česká republika měla sázet na Policii ČR. „Cesta není vytváření dobrovolných složek, kterým budeme dávat pravomoci. Byl bych raději, kdybychom investovali do profesionálních policistů a armády, která by se častěji zapojovala do problémů uvnitř ČR, nikoliv jen v misích. Dávat pravomoci nevyškoleným dobrovolníkům vnímám jako riziko,“ dodal Tejc.

Podobně se k návrhu postavil i poslanec za ODS Marek Benda. „Zdá se mi to jako velmi zvláštní představa, to je jako pomocná stráž VB. Máme aktivní zálohy v armádě, mělo by se přemýšlet, jak ji posilovat,“ řekl Právu.

Návrh Úsvitu se nezdá ani místopředsedovi TOP 09 Marku Ženíškovi. „Z technického hlediska je to nereálné a z koncepčního hlediska to vnímám jako nebezpečné. Ale nepřekvapuje mě to od těch, co to navrhují,“ uvedl pro Právo.