O jednacím řádu hovořil Rychetský v souvislosti se způsobem schválení zákona o elektronické evidenci tržeb, při kterém koaliční poslanci zřejmě porušili jednací řád Sněmovny, když i přes výhrady opozice přerušili diskusi a o zákoně hlasovali. Opoziční poslanci chtějí proces schvalování zákona o EET napadnout právě u Ústavního soudu.

Demokracie je vláda většiny, ale současně ochrana menšiny. Není možné, aby menšina trvale zablokovala zákonodárný proces. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu

„Úkolem politické reprezentace je hledat společný jazyk, společné cesty,“ podotkl Rychetský. Jak soud o platnosti zákona o EET rozhodne, nechtěl předjímat. „Ústavní soud musí ctít práva a ochranu menšiny, ale musí ctít i právo většiny rozhodovat,“ dodal.

Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že opozice u Ústavního soudu se svou stížností na proces schvalování zákona o EET neuspěje. „Nezdá se mi, že by zde byl porušen nějaký ústavní princip nebo pravidlo,“ řekl České televizi.

Novelizace je potřeba

I kvůli obstrukcím při jednání o zákoně o elektronické evidenci tržeb by se měl jednací řád Sněmovny novelizovat. „Demokracie je vláda většiny, ale současně ochrana menšiny. A to musí být vyvážené. Není možné, aby menšina trvale zablokovala zákonodárný proces. I na to by měl autor novely jednacího řádu myslet,“ uvedl.

Předsedovi Ústavního soudu se nelíbí ani to, že ve druhém čtení zákonů ve Sněmovně se často stává, že poslanci předloží komplexní pozměňovací návrh, o kterém se vlastně v prvním čtení nejednalo a který je poslán rovnou do čtení třetího. „Ty tzv. přílepky by také bylo dobré zpřísnit,“ dodal Rychetský.

Změna Ústavy? Nutné diskutovat

I přesto, že současná Ústava ČR je podle Rychetského kvalitní dokument, vítá jeho změnu. Ta by však měla být podle jeho názoru diskutována s akademickou obcí. „Ne, že se to rok zaparkuje, ale že se o tom bude rok diskutovat,“ podotkl šéf Ústavního soudu.

„Samozřejmě, že každá ústava vyžaduje jisté interpretace v průběhu času. Je rolí ústavních soudů dovysvětlovat základní ústavní principy. Ten problém v České republice v celé oblasti legislativy je v tom, že kdykoliv se něco zadrhne, kdykoliv něco přestane fungovat a vznikne konflikt mezi ústavními institucemi, hned se hledá řešení v cestě nové normotvorby,“ dodal.

Přílepky by také bylo dobré zpřísnitPavel Rychetský

Líbí se mu však návrh změny, aby prezident republiky nemohl sám jmenovat členy bankovní rady České národní banky. Podle návrhu novely ústavy by potřeboval souhlas Senátu. Rychetský si však umí představit i jiný způsob. „Jsou země, které mají model, že ten, kdo má jmenovací pravomoc, je vázán návrhy z různých míst,“ uvedl.

I Kysela kritizuje způsob, jakým novela ústavy vznikla. „Byla to příležitost pro koncepčnější debatu o tom, co s ústavou dělat. Že byla připravována kabinetně, je v českých podmínkách neblahou tradicí,“ uvedl.