Kauzu radních dostal původně na stůl předseda senátu Městského soudu v Praze Petr Novák. Vrchní soud ale kvůli možné podjatosti rozhodl o změně senátu. Novák totiž obžalobu vrátil státnímu zastupitelství k došetření, přičemž se podle vrchního soudu nevhodně vyjádřil k některým důkazům. Po zásahu odvolací instance tak kauzu převzal Alexander Sotolář.

KOMENTÁŘ DNE:
  Popelníček a komedie - Okolnosti nepřijetí protikuřáckého zákona analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Ústavní stížnost podali kromě Svobody ještě Tomáš Hudeček, Helena Chudomelová, Lukáš Manhart, Václav Novotný, Pavel Richter a Eva Vorlíčková.

Poukázali na to, že Sotolář v minulosti řešil také první větev kauzy Opencard, kde stíhané magistrátní úředníky uznal vinnými. K druhé větvi kauzy se podle stížností dostal podezřelým způsobem. Ústavní soudci podněty Svobody a bývalých radních sloučili do jednoho řízení a po půlročním zkoumání je označili za zjevně neopodstatněné.

Polemiky Ústavní soud neřeší

ÚS dospěl k závěru, že justice neporušila právo radních na zákonného soudce a že vrchní soud své rozhodnutí o změně senátu řádně odůvodnil.

"Pokud stěžovatelé s jeho podrobným odůvodněním nesouhlasí, jejich argumentace má charakter pouhé polemiky se závěry obecného soudu, přičemž nutno připomenout, že není úlohou ÚS, aby svým uvážením nahrazoval hodnocení soudů obecných," stojí v usnesení.

Státní zastupitelství viní desítku radních včetně exprimátorů Svobody a Hudečka (dříve TOP 09) ze zvýhodnění firmy Haguess při zadání zakázky na podporu programového vybavení k projektu Opencard.

Vytýká jim porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Bývalí radní vinu odmítají, kvůli licenčním smlouvám prý nemohli postupovat jinak. Sotolářův senát začal obžalobu projednávat loni v září.