„Tento plán vykazuje i ve své, v pořadí již osmé projednávané verzi, četné nedostatky,“ uvedla Hana Továrková z Hospodářské komory. Postrádá prý například dopracovanou ekonomickou analýzu stávajícího stavu elektronických komunikací v ČR. Komoře také chybí mapa pokrytí sítěmi nové generace.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Hospodářská komora znovu varovala, že získání 14 miliard korun, které EU nabízí na podporu rychlého internetu, je za současného stavu nadále v nedohlednu

Nejde o osmou verzi, tvrdí Mládkův resort

MPO se proti kritice ohradilo. Plán prý předložilo pouze pro to, aby ho vláda vzala v této fázi na vědomí. Ministrovi průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD) měla také uložit, aby do konce června letošního roku předložil plán aktualizovaný o data, která shromažďuje a zpracovává Český telekomunikační ústav.

Resort průmyslu také nesouhlasí s tím, že by šlo o osmou verzi plánu. „Číslování verzí je spíše mediální licencí, ve skutečnosti jde o jeden a tentýž dokument modifikovaný právě na základě připomínek trhu,“ sdělila Novinkám Helena Khorel z tiskového oddělení ministerstva.

Chybí věcné diskuze, stěžuje si sektor

Jednou z největších výtek, kterou zástupci trhu k Mládkovi směřují, je, že plán dostatečně nekonzultuje se sektorem informačních a komunikačních technologií (ICT). To je přitom další z podmínek pro čerpání evropských miliard.

„Diskuze nad věcnými ustanoveními plánu vůbec neproběhla, ačkoliv třeba Výbor nezávislého ICT průmyslu předložil k diskuzi plán vlastní,“ zkritizoval ředitel sdružení ISP Alliance Jakub Rejzek. Sdružení zaštiťuje lokální poskytovatele připojení dohromady se 400 000 zákazníky.

Ani tato kritika není podle ministerstva oprávněná. „Vedeme řadu pracovních jednání na nejrůznějších úrovních. Například od září 2015 do prosince jednalo MPO s odbornou veřejností celkem dvanáctkrát,“ oponovala Khorel. Další jednání by se mělo konat v pondělí.

Finální verzi chce Mládek předložit do konce června letošního roku. Tak mu to uložil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Do té doby se ministerstvo musí vypořádat s připomínkami. Vzhledem k tomu, že nemalá část z nich je vedena rozdílnými zájmy, bude to jedna z nejsložitějších fází. Musíme se ale dohodnout a shodnout tak, abychom ve druhé polovině roku hotový dokument postoupili k notifikaci do Bruselu,“ uvedlo MPO.

K tomu jsou ale odborníci skeptičtí. Není podle nich příliš reálné, že by MPO bylo schopné do tohoto data plán skutečně dopracovat.

Sobotka nereaguje

Novinky minulý týden oslovily premiéra Sobotku s dotazem, jaké vyvodí důsledky, pokud vláda Mládkův návrh neschválí. Šéf kabinetu však do pondělního odpoledne nereagoval.

Dříve se k problematice vyjádřil se slovy, že Mládkovi se v čerpání evropských prostředků daří. „Takže doufám, že tady neudělá žádnou chybu,“ řekl Sobotka Novinkám začátkem února.

Rozvoj vysokorychlostního internetu
Celý projekt budování sítí vysokorychlostního internetu má hodnotu 30 miliard korun, z toho 14 miliard tvoří právě dotace od Evropské unie.
Podle připravovaného plánu rozvoje by měly všechny české domácnosti dosáhnout na připojení k internetu alespoň rychlostí 30 Mb/s, přičemž polovina by měla mít možnost připojení dokonce až na 100 Mb/s. To zní ale v současných podmínkách jako utopie.
Jak ukazuje měření společnosti Seznam.cz z loňského roku, 80 procent české populace má maximální rychlost internetového připojení do 10 Mb/s. Řada domácností totiž rychlejší připojení vůbec přijímat nemůže.
Nejvíce pomalých přípojek je podle měření v Pardubickém kraji (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s), dále pak na Liberecku a Královéhradecku. Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě.
Projekt má směřovat primárně tam, kde nefunguje trh – tedy tam, kde se nevyplatí poskytovatelům budovat infrastrukturu. Jde jak o kabelové připojení, tak bezdrátové. Zlepšení připojení by se mělo dotknout zhruba 3,5 miliónu míst v Česku, a to nejen domácností, ale také veřejných institucí a firem.