Jak vnímáte coby bývalý ředitel civilní rozvědky informace o české akci v Libanonu?

Působí to tak, že to někdo vyhodnotil špatně a učinil špatný krok, ale nemohu to jednoznačně odsoudit, protože neznám podrobnosti.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Podle všeho selhala komunikace mezi našimi tajnými službami, tou civilní a vojenskou.

Skutečně nevím, jestli selhala komunikace, nevidím do toho, ale u nás neexistuje nějaké koordinační centrum. V Británii mají vládní výbor, který je příjemcem informací a také koordinuje činnost. To je prostor, kde si služby mohou říkat důležité informace a může se hledat řešení. V tomto případě by určitě stálo za to, aby se hledalo již dřív, aby se vytvořil třeba společný tým. Je to spíš selhání systému.

Do jaké míry bylo riskantní poslat do Libanonu dva novináře, advokáta a překladatele v doprovodu člena rozvědky?

Tomu nerozumím, co je vedlo k takové sestavě, to je mi skutečně záhadou, neumím to posoudit. Kdybych byl v roli ředitele, asi bych to neudělal, to bych určitě váhal. Když někam vyšlete kmenového zpravodajce, který není v nějakém zakrytí, tak je to vždy riziko.

Vztahy civilní a vojenské rozvědky jsou prý dlouhodobě špatné, což se na záchranné akci projevilo.

To bylo a je a bude. Zdravá rivalita a soutěžení tam být musí, ale musí to být v určité míře a nic neohrozit. Málo platné, vždycky tam bude nějaká malinká nedůvěra, což se mohlo stát v tomto případě. Třeba to povede k tomu, že se někdo rozhýbe a že se zlepší vzájemná informovanost.

Alí Fajád u soudu v Praze

Alí Fajád u soudu v Praze

FOTO: ČTK

Čím může být Fajád zajímavý pro USA?

Jeho působnost je velice zvláštní. Jestli byl skutečně příslušníkem libanonské služby a současně ještě nějakým poradcem na Ukrajině, tak je to trochu zvláštní, ale zase možné to je. Většinou služby takovým způsobem pracují, snaží se někde působit na oficiálních pozicích jako lobbisté, poradci nebo podnikatelé.

Fajád je pro USA spíš cenným zdrojem informací než pochybným obchodníkem se zbraněmi?

Tam může být obojí, neumím posoudit, proč po něm Američané šli.

Může mít libanonská akce dopad na vztahy Česka s USA?

Domnívám se, že pokud se hledá nějaké řešení, tak se to dělá tak, že se mluví se všemi stranami, takže se muselo mluvit i s Američany a říct jim: máme tuto variantu, považujeme ji za nejlepší, chceme ty lidi zachránit a jde nám o jejich životy. Neudělalo se to naschvál nebo bez jejich vědomí. Třeba tam nebyl nějaký absolutní souhlas, ale určitě muselo být jednání, neumím si představit opak.