Článek
Dvě třetiny respondentů (71 %) odpověděly kladně na otázku, zda by měl prezident častěji kritizovat vládu a strany, z toho jedna třetina (32 %) odpověděla, že rozhodně ano. Aby se Zeman vyjadřoval kriticky k činnosti kabinetu a politických stran, si nejčastěji přejí příznivci KSČM a ČSSD, nejméně sympatizanti ODS a TOP 09.
Na druhou stranu si více než dvě pětiny lidí (44 %) myslí, že Zeman zasahuje do vnitropolitického dění až příliš. „Logicky tato výtka zaznívá především z pravé části spektra,“ komentují výsledky analytici STEM.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nadstranický prezident
Drtivá většina respondentů (88 %) si myslí, že hlava státu by měla být důsledně nadstranická. „Již od doby prezidenta Václava Havla jako nejsilnější požadavek na výkon prezidentské role zaznívalo, aby prezident byl důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany. Požadavek nadstranickosti je dlouhodobě platný a univerzální, v zásadě jej sdílejí všechny skupiny obyvatelstva,“ míní STEM.
Celkem 61 % občanů by si přálo silného prezidenta s rozsáhlými pravomocemi.
Přispěl Miloš Zeman k vážnosti prezidentského úřadu?
Ačkoliv se Miloš Zeman těší většinové podpoře obyvatelstva, rozšíření jeho vlivu v politickém životě si podle agentury nepřeje 53 procent lidí. „Rozložení zhruba padesát na padesát naznačuje, že působení prezidenta Zemana je vnímáno rozporně a že představuje a do budoucna může představovat živé politikum,” uvádí STEM.
Související téma:
Prezident Miloš Zeman při rozhovoru
V očích veřejnosti je Zeman podle průzkumu spíše lidovým prezidentem. Na otázku, zda podstatně přispěl ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu, odpovědělo 66 % dotázaných záporně.