NS zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, který útočnici potrestal za násilí proti úřední osobě dvouletou podmínkou. Psychické problémy, kterými podle psychiatrů poškozená po ataku rozzuřené ženy několik měsíců trpěla, nepovažoval za vážnou újmu na zdraví. A to bylo podle NS chybou.

„Těžká újma na zdraví znamená velmi citelnou újmu v obvyklém způsobu života poškozeného po dobu nejméně šesti týdnů, která nemusí spočívat pouze v omezení fyzické aktivity, ale může spočívat rovněž v omezení na úrovni psychiky,“ píše se v rozhodnutí NS, které má Právo k dispozici.

Připomeňme, co se v kanceláři budovy Úřadu práce v Prachaticích tehdy stalo. Podle rozsudku agresorka nejprve úřednici vyhrožovala, že jí rozmlátí obličej tak, že ji nikdo nepozná. Pak začala kopat do stolu, shazovat z něho věci a nakonec vyděšenou ženu praštila pěstí do nosu.

Trpěla úzkostmi

Soudní znalci v psychiatrickém posudku uvedli, že se u úřednice po traumatickém zážitku projevila stresová porucha spojená se stavy úzkosti a strachu. „Během prvních dvou měsíců po útoku nebyla schopná sama vycházet ven,“ stojí v odsuzujícím verdiktu soudu.

„Neustále kontrolovala zabezpečení domu, vyhýbala se lidem a měla problémy v uzavřených prostorách. Sama se neustále obviňovala, měla pocity selhání. Negativní emoce u ní přetrvávaly ještě rok po incidentu,“ konstatuje se dále ve verdiktu budějovického soudu.

Ten došel k závěru, že porucha zdraví poškozené ale nebyla natolik závažná, aby ji mohl posoudit jako těžkou újmu na zdraví. Odůvodnil to tím, že poškozená v době pracovní neschopnosti nebyla omezena v běžných úkonech provozu domácnosti, mohla si sama provádět osobní hygienu i řídit automobil.

Není to somatické onemocnění

Podle rozhodnutí NS na posouzení míry závažnosti psychické poruchy ale nelze aplikovat stejná kritéria, jaká se uplatňují na somatická onemocnění. „To je například mobilita poškozené osoby a schopnost péče o domácnost či o sebe samu,“ uvedl NS.

Ve svém rozhodnutí upozornil na to, že postižení psychiky u oběti trestného činu a z toho vyplývající její omezení je naprosto rozdílné povahy než v případě tělesných zranění a projevuje se ve zcela jiné oblasti života. „Proto je třeba tyto projevy primárně zohlednit,“ konstatoval NS.

Podle jeho názoru byla psychika úřednice atakem natolik narušena, že je potřeba takový následek posoudit jako těžkou újmu na zdraví. To se může také zásadně promítnout do trestu pro útočnici. Teď jí totiž za napadení úřednice hrozí až 12 let vězení.