Na dotaci mají nárok pouze státy, kde je reálná rychlost připojení velmi nízká a finanční injekce by přispěla k vysokému nárůstu. To Česká republika splňuje na jedničku. Další podmínkou je vypracování Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Ten připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Sluší se podotknout, že návrhů ministerstev bylo doposud již sedm – ovšem žádný neprošel. Času přitom bylo dost. Brusel peníze nabídl už vloni v dubnu.

Kvůli celé věci se před několika měsíci rozhořel spor mezi MPO a ministerstvem vnitra. Zasáhnout musel až premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který na podzim rozhodl, že odpovědnost za rozvoj sítí nových generací zůstane resortu průmyslu.

Plán zamrzl

Od té doby se ale věc téměř nikam nepohnula. „Národní plán rozvoje sítí nové generace, který je důležitou součástí snahy vlády o digitalizaci průmyslu, považuji za jednu z důležitých priorit pro letošní rok. Věc má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu. Na konec ledna jsem svolal schůzku, abych se přesvědčil, jak MPO pokračuje,“ uvedl premiér Sobotka.

Ovšem stejně už se vyjádřil v říjnu loňského roku. Tehdy sliboval podobnou schůzku na prosinec. Z ní však žádný výstup nebyl a není ani jisté, zda se vůbec uskutečnila.

MPO prý na vytvoření národního plánu usilovně pracuje.

„Vytvoření národního plánu je strategický dokument, který je třeba na mnoha úrovních diskutovat s obrovským množstvím zainteresovaných stran a pečlivě vyhodnotit každou jejich připomínku,“ sdělil Novinkám Filip Matys z tiskového oddělení MPO důvody, proč příprava trvá tak dlouho.

Neplní podmínky EU

„V tomto případě je náročné zejména určení oblastí, do kterých má podpora pro budování infrastruktury konkrétně směřovat,“ dodal Matys.

Odborníci jsou však k snahám Mládkova resortu skeptičtí. „Ministerstvo průmyslu a obchodu vytváří různé verze národních plánů, které ale neplní podmínky EU,“ kritizuje ředitel sdružení ISP Alliance Jakub Rejzek.

Sdružení zaštiťuje lokální poskytovatele připojení dohromady se 400 000 zákazníky.

Naštvaný Bělobrádek

K celé situaci se kriticky staví i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Ukáže se, že se z těch 14 miliard nevyčerpá nic. Je tady podstatná část lidí, kterým to nebude vadit,“ sdělil Novinkám. Koho konkrétně myslí, neuvedl.

Bělobrádek podotkl, že poté, co zaniklo ministerstvo pro informatiku, nemá nikdo digitální informatiku na starosti. „S trhem se nikdo nebaví. Když se o podobné věci jedná například v Německu, vedou se tam diskuse na okresních úrovních – co by to znamenalo pro firmy, zda by nemusely propouštět zaměstnance,“ vyjmenoval.

Na nedostatečnou diskusi si stěžují i poskytovatelé internetu. „Stát se sektorem nekomunikuje,“ řekl Rejzek. Resort průmyslu na výtky odvětil, že jednání s odbornou veřejností byla vedena ve druhé polovině roku 2015. „Tlak na dokončení materiálu však nedovolil projednat materiál v širším plénu vícekrát,“ přiznal Matys.

Sdružení ISP Alliance už loni varovalo, že je čerpání dotací kvůli laxnímu přístupu vlády v ohrožení.

Mládek však slibuje, že další – již osmou – verzi plánu brzy předloží. „Mám ambici předložit tento plán vládě do 31. ledna,” sdělil v pondělí Novinkám.

Rozvoj vysokorychlostního internetu
Celý projekt budování sítí vysokorychlostního internetu má hodnotu 30 miliard korun, z toho 14 miliard tvoří právě dotace od Evropské unie.
Podle připravovaného plánu rozvoje vysokorychlostního internetu v tuzemsku by měly všechny české domácnosti dosáhnout na připojení k internetu alespoň rychlostí 30 Mb/s, přičemž polovina by měla mít možnost připojení dokonce až na 100 Mb/s. To zní ale v současných podmínkách jako utopie.
Jak ukazuje měření společnosti Seznam.cz z loňského roku, 80 procent české populace má maximální rychlost internetového připojení do 10 Mb/s. Řada domácností totiž rychlejší připojení vůbec přijímat nemůže.
Nejvíce pomalých přípojek je podle měření v Pardubickém kraji (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s), dále pak na Liberecku a Královéhradecku. Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě.
Projekt rozvoje vysokorychlostního internetu má směřovat primárně tam, kde nefunguje trh – tedy tam, kde se nevyplatí poskytovatelům budovat infrastrukturu. Jde jak o kabelové připojení, tak bezdrátové. Zlepšení připojení by se mělo dotknout zhruba 3,5 miliónu míst v Česku, a to nejen domácností, ale také veřejných institucí a firem.