Členové bezpečnostní rady se zabývali například hrozbami a riziky ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a na to navazující otázkou auditu národní bezpečnosti. O ten loni v listopadu požádal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

"Cílem je v návaznosti na hrozby a rizika doporučit opatření k případnému zlepšování stavu bezpečnosti státu," uvedlo tiskové oddělení.

Podle dřívějších informací, které poskytlo ministerstvo vnitra, by se měl materiál zabývat terorismem, migrací, domácím extremismem, ekonomickou stabilitou, energetickou nezávislostí nebo vlivem cizích mocností na českém území.

Protiteroristický balíček

BRS projednala i takzvaný protiteroristický balíček, ve kterém jsou možnosti potírání terorismu. "Navrhované podněty budou po schválení materiálu vládou uloženy k dalšímu rozpracování a implementaci formou takzvaného akčního plánu," uvedl úřad vlády. Zahrnuje třeba systém vyhlašování čtyř stupňů bezpečnostního ohrožení terorismem. Občany má informovat o aktuální úrovni teroristické hrozby.

Na programu BRS dále byla struktura české armády, která určuje, kolik vojáků by Česko mělo mít. Materiál v návaznosti na nedávno schválenou Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2025 stanovuje organizační strukturu českého vojska.

Členové BRS projednali i strategii prevence kriminality v Česku do roku 2020 a vyhodnocení podobné strategie mezi lety 2012 až 2015. Prioritami pro další období jsou podle úřadu vlády třeba rozšíření možnosti působení dobrovolníků při zajišťování bezpečnosti, poskytování pomoci a poradenství obětem trestné činnosti nebo zaměření se na narůstající problém kriminální recidivy.

Dále bezpečnostní rada projednala situaci kolem sporu Správy státních hmotných rezerv se společností VIKTORIA GRUPPE AG nebo nákupem tisíců tun ropy do státních hmotných rezerv.