Článek
Během druhé světové války v době náletů spojenců na Německo se rozhodla válečná mašinérie přesunout do Rabštejna na Děčínsku část zbrojní výroby převážně leteckého průmyslu. V lesích nedaleko České Kamenice začala s rubáním rozsáhlých štol, aby skryla válečnou výrobu před bombardováním. V té době se zde začaly vyrábět nejen součástky pro letadla, ale i zbraně.
„Zprvu vyráběli křídla a zařízení pro bombardéry Junkers 87, známé jako Stuka. Vyráběly se tady i točené díly pro motory nejen junkersů, ale také pro messerschmidt a fockewulf, nosiče bomb, letecké kanóny. V roce 1944 se podařilo vyrobit tři vrtulníky Fa 223,“ řekl Vladimír Pešek z Občanského sdružení Rabštejn.
Nelidské podmínky při nucené práci
Totálně nasazení na výstavbu podzemní letecké továrny byli vězni z nově založeného koncentračního tábora v Rabštejně, do kterého nacisté vypravovali transporty z tábora Flossenbürg. V tenkých vězeňských šatech zde v chladu a za denního přídělu jídla, který představoval 300 gramů chleba a polévku s kouskem krmné řepy, vězni za pouhých osm měsíců vybourali na čtyři a půl kilometru štol. Továrnu ale nikdy nestihli dokončit.
„Máme dokument, který pochází z archívu krematoria Ústí nad Labem, kde je číslo 56 zpopelněných vězňů. Od bývalých vězňů, ale i německých kmenových zaměstnanců, kteří nás navštívili, víme, že ještě několik desítek vězňů bylo přímo tady zamordováno a pohřbeno po okolí,“ uvedl Pešek.
Kam zmizela všechna vytěžená hornina, je záhadou
Záhadou dodnes zůstává, kam se podělo obrovské množství rubaniny, která byla vytěžena při ražbě štol. Podle výpovědi Němce, který v místech za války pracoval a expozici po letech navštívil, měla být rozvážena valníkem s koňským spřežením po okolí.
Po druhé světové válce podzemní prostory zabrala československá a později i sovětská armáda. Veřejnosti se zpřístupnily až v roce 2003, kdy je převzalo Občanské sdružení Rabštejn. Po náročném úklidu zde následně zřídilo expozici.