Článek
„Dokud nebudeme mít zvládnutou ochranu hranic a nebudeme mít pod kontrolou, kolik lidí tam má přijít, nebudou politici schopni přistoupit na dlouhodobé rozdělování,“ řekla Jourová k přijetí mechanismu trvalého rozdělování, které by se uplatňovalo v případě všech dalších krizí, kdy by vlnou uprchlíků byl zasažen jeden nebo několik států, což by v případě prohloubení ukrajinské krize mohlo zasáhnout kromě Polska, Maďarska, a Slovenska nebo Rumunska i Českou republiku.
Popřela, že by se EU mohla začít rozpadat, jak varoval v neděli rakouský kancléř Werner Faymann: „Já bych to tak nenazvala, nejsem tu, abych přispívala k apokalyptickým vizím, ale máme v rukou obrovský problém, který musíme řešit společně a je to velký test pro Evropu a pro komisi, aby brala vážně pozice, se kterými politici přijíždějí. Podle ní je potřeba, aby Západ naslouchal slovům politikům z východoevropských zemí, ale je i nutné aby Východ slyšel na „pojďme být solidární, humánní.“ [celá zpráva]
Popřela, že by v komisi panoval jeden názor: ”To by nebylo normální, kdybychom byli jednotní, ale neříkáme to z pozice země, ale z pozice portfolia.“ Dodala, že se jí nelíbilo, když se přijala relokace uprchlíků kvalifikovanou většinou: „Byla jsem velmi rozladěná, že se hlasovalo o kvótách a i (předseda EK) Junker byl nespokojen“.
Zdůraznila, že je ale nutné rozlišovat mezi trvalým mechanismem a těmito kvótami: „Pojďme odlišovat krátkodobou urgentní nutnou pomoc a zásah a dohodu na dlouhodobé zvládání (migrace).“
Sice se proti tomuto mechanismu otevřeně nepostavila, ale naznačila, že by to mohl být problém. Současně ale uvedla, že pozice EK je složitá: „My nemáme řešení sami v ruce, EU není federace, kde by se předala řešení z členských zemí výš.“
Kritika Zemana a Klause
Xenofobii a odmítání uprchlíků ale netoleruje. Zdůraznila, že je potřeba „dodržovat mezinárodně právní závazky, Ženevskou konvenci, která říká, že lidem, kteří prchají před válkou, se pomáhá“.
Vadí jí také, že se o uprchlících mluví jako o dehumanizované mase, proti které se upře nenávist, protože to napomáhá ultrapravici. I když nechtěla komentovat vyjádření Miloše Zemana, který prohlásil, že uprchlíci si soucit nezaslouží, protože mají děti jako živý štít, nakonec řekla: “Pokud toto rozšiřují lidi, kteří mají velký vliv, tak je to závažné a společnost by měla mobilizovat kritické myšlení.“ Sama přitom dodala: „Já se taky bojím.“ [celá zpráva]
Hájila i pomoc zemím sousedícími se Sýrií: „Musíme maximum úsilí věnovat práci mimo EU a pomáhat v zemích, které jsou tam postiženy.“ Zmínila, že počty v Evropě jsou zatím malé vůči miliónu lidí v Jordánsku a dva v Turecku.
A v případě lidí, kterým se udělí azyl, je podle ní „potřeba napřít síly, abychom integrovali ty lidi do společnosti, musíme se vrátit k našim evropským hodnotám a principům, na kterých ta evropská komunita stojí“.