Článek
Narodil se předčasně, vážil něco přes 1500 gramů. Ale zabojoval, první dny překonal, pak však lékaři objevili nitrolebeční krvácení. Voperovali mu speciální ventilek do mozku a dnes je z něj 3,5letý zdravý kluk.
„Moje vytoužené těhotenství bylo komplikované od začátku. Krvácení mě upoutalo na lůžko už v srpnu, v prosinci se situace zhoršila a hospitalizovali mě v motolské nemocnici. S Vojtíškem jsme měli jediný cíl, společně jsme se snažili vydržet co nejdéle,“ popsala začátek boje o přežití synka Kateřina.
„Podle intenzity krvácení jsem buď ležela na oddělení rizikového těhotenství, tam jsem počítala dny, nebo na porodním sále, kde se porodníci snažili krvácení zastavit a rozhodovali se, zda provedou císařský řez, nebo ještě zkusí počkat. Tam jsem počítala minuty,“ dodala pro Právo.
Společně vydrželi do února. Vojtíšek se narodil ve 29. týdnu těhotenství s váhou 1540 gramů. První hodiny rozhodovaly o tom, jestli předčasně narozené miminko chce dál bojovat o svůj život. Vojtíšek to nevzdal a zabojoval. Těžká nedonošenost chlapečka si však krátce po porodu svoji daň vybrala.
Třetí den po porodu lékaři odhalili krvácení do mozku. „Přestože lékaři dělali první poslední, krvácení sílilo. Malý si prošel sérií lumbálních punkcí. Pokaždé to na pár dní zabralo, pak se situace opakovala. Když mi zavolali z Motola, že Vojtíšek musí s hlavičkou na operaci, málem jsem omdlela. Nakonec lékaři vše vyřešili voperováním tzv. shuntu,“ řekla matka chlapce.
Po operaci byl Vojtíšek zafačovaný a oteklý, ale pohled na něj mě uklidnil. Žil.
„V mozkových komorách se vytváří mozkomíšní mok, který protéká několika kanálky. Jakmile se ovšem krví kanálek ucpe, mok se tvoří, ale nemůže odtékat. Komora se rozšiřuje a vzniká nadměrné hromadění mozkomíšního moku v lebce, takzvaný hydrocefalus,“ popsal zákrok, díky kterému chlapec nyní prožívá úplně normální dětství, primář neonatologie FN Motol Miloš Černý.
Šance, že se zcela uzdraví
„Rozhodli jsme se proto pro shunt. Prováděl se i dříve, ale hadičky, které jsme zavedli do mozkové komory, a pod kůží se vedou do břišní dutiny, kde se mok vstřebává do těla, nebyly v minulosti zdaleka tak spolehlivé a technicky dokonalé. Na hadičce je nyní i nastavitelný ventilek, který reguluje odtok tak, aby přiměřené množství mozkomíšního moku zůstalo v komorovém systému,“ doplnil.
„Po operaci byl Vojtíšek zafačovaný a oteklý, ale pohled na něj mě uklidnil. Žil. Lékaři věřili, že to bude jeho poslední komplikace. Tolik jsem ta slova potřebovala slyšet. A další dny ukázaly, že se nespletli,“ svěřila redakci své tehdejší pocity Kateřina.
Dnes je Vojtovi 3,5 roku, nastoupil do školky a podle matky je více než zdravý. „Mluvit začal už v roce, přestože u těchto dětí to podle lékařů přijde třeba až ve třech letech. Teď ho nejvíc baví se učit abecedu a barvy anglicky.
Pěticentimetrová hadička s ventilkem na hlavičce není vůbec vidět, jen na pohmat, když ho hladím po vláskách, protože ji má za pravým ouškem. Jinak je úplně zdravý. Na kontroly musí po půl roce na oční a jen zběžně na neurologii,“ usmívá se Kateřina.
S přístrojem nebyl doposud jediný problém. A to matce dává naději, že by se mohl syn dokonce zcela uzdravit. „I když je to velmi vzácné, existuje šance, že by se mu komora zcela zprůchodnila. To však ukáže až vyšetření. Vojtu čeká kontrola v pěti letech a po ní buď výměna shuntu, nebo ponechání tohoto. Pokud by se stal zázrak, třeba i jeho vyndání,“ doufá matka zachráněného chlapečka, která po svých vlastních dramatických zážitcích dobrovolně pracuje pro Nadační fond N.
Ten shání peníze na nadstandardní přístrojové vybavení neonatologie, aby i další děti se zdravotními problémy měly šanci přežít svůj předčasný příchod na svět.
Tři úmrtí na tisíc narozených
Mistrovské umění českých chirurgů a neonatologů zachycuje i nejnovější zpráva Dětského fondu OSN (UNICEF). Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejnižší úmrtností dětí mladších pěti let. I přesto se počet takových úmrtí od roku 1990 podařilo lékařům snížit o 77 procent.
Celosvětově patříme k nejlépe hodnoceným zemí, kde má nejvíce dětí šanci dožít se věku pěti let. V tomto období připadají tři úmrtí na tisíc živě narozených dětí. Česko stejné hodnocení sdílí se Švédskem či Norskem. O příčku výše jsou jen tři země − Finsko, Island a Lucembursko, které vykazují dvě úmrtí na tisíc dětí do věku pěti let.
Celosvětově se úmrtnost dětí mladších pěti let podařila od roku 1990 snížit na polovinu. Podle odborníků zemře na světě v letošním roce 5,9 miliónu dětí mladších pěti let, ještě v roce 1990 to přitom bylo 12,7 miliónu dětí, což je pokles o 53 procent.