Hlavní obsah

Vláda jela jednat do Ostravy, na předčasných důchodech pro horníky se ale neshodla

– Ostrava • Aktualizováno

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ve středu na výjezdním zasedání v Ostravě opět neshodl na zavedení předčasných odchodů do důchodu pro horníky, kteří pod zemí odpracovali určitý počet směn. Návrh, aby odcházeli do penze až o pět let dříve, předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Nesouhlasilo s ním naopak ministerstvo financí.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Výjezdní zasedání vlády v Ostravě. Zleva ministr financí Andrej Babiš (ANO) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Článek

Ministerstvo práce přišlo s novelou už na jaře. Ani tehdy ji kabinet neschválil. Rozšířil jen skupinu havířů, kteří už nyní mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to všech, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008. Nový návrh počítal s tím, že by do dřívějšího důchodu mohli všichni horníci splňující podmínky.

Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Tradice z dob Rakouska-Uherska

Dřívější odchod do penze pro všechny horníky žádají hornické odbory. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí havíři důchodu nedožijí a že by opatření řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním. Podobné argumenty v podkladech pro vládu použilo i ministerstvo práce. Uvedlo také, že jiné důchodové podmínky pro horníky mají v Česku tradici třeba už z dob Rakouska-Uherska.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Skupina horníků čekala v Ostravě na vládu, která do města přijela na výjezdní zasedání.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. U mužů se důchodová hranice každoročně odsouvá o dva měsíce, u žen o čtyři. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v dole a o 219 u uranu méně.

Náklady přes 11 miliard korun

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se výpočet penze horníků měl upravit. V procentním dílu, který by havíř podle nynějšího zákona měl, by se nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13 274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Novela měla podle plánu platit od října příštího roku. Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky miliónů ročně. Přes sto miliónů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by mohla dosahovat asi 700 miliónů, pak by klesala.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám