Hlavní obsah

Odúmrť: stát přichází o milióny. Dostává se i na bratrance a sestřenice

Novinky, Lukáš Silný
Praha
Aktualizováno

Příjmy do státní pokladny z dědictví po lidech, kteří po sobě nezanechali žádné dědice ani závěť, se loni snížily o téměř 120 miliónů korun. Je to důsledek nového občanského zákoníku (NOZ), který konečně výrazně rozšířil okruh lidí, kteří mohou dědit.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Odúmrť je majetek po lidech, kteří zemřeli, ale nezanechali po sobě žádné přímé dědice nebo závěť. Po takových lidech tak dědí stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Loni na dědictvích stát získal 240 miliónů korun, o rok dříve 360 miliónů.

„V novém občanském zákoníku, který vstoupil v platnost v roce 2014, je však podstatně rozšířen okruh osob, které se mohou stát dědici. Dědicem se tak může nově stát i prarodič rodiče (praprarodič, pozn. red.) nebo bratranec či sestřenice zemřelého,“ popsala právnička Lucie Široká.

Příjmy státu z odúmrtí v jednotlivých letech (v Kč)
201220132014
329 297 890360 689 490243 281 120
zdroj: ÚZSVM

Tato skutečnost výrazně změnila množství majetku, který stát po lidech zdědil. „U majetku z odúmrtí lze celkově pozorovat viditelný pokles jak v počtu, tak i hodnotách majetkových položek. V počtech položek klesl majetek ze zhruba 22,5 tisíce na 14,5 tisíce majetkových položek a v hodnotách pak z 360 miliónů korun na 243 miliónů,“ uvedla ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Největší příjmy měl stát z odúmrtí v Praze, kde díky nim získal za poslední tři roky více než 300 miliónů korun

Ředitelka úřadu také poznamenala, že počet odúmrtí bude nadále klesat, neboť doposud byl jejich propad vynahrazován dobíhajícími dědickými řízeními po osobách, které zemřely ještě předtím, než NOZ začal platit, tedy před rokem 2014.

Nejvyšší příjmy z Prahy

Příjmy státu z dědictví se budou dále zmenšovat, stát bude nabývat zejména majetek z téměř bezcenných nebo předlužených dědictví, jejichž počet se stabilně pohybuje mezi 340 až 480 případy ročně. Ty ovšem do státního rozpočtu nové peníze nepřinesou.

Hodnoty majetku z odúmrtí v letech 2012 až 2014 (v Kč)
1.Hlavní město Praha335 768 270
2.Středočeský kraj137 428 650
3.Jihomoravský kraj86 002 440
4.Plzeňský kraj61 146 640
5.Jihočeský kraj57 962 140
6.Královéhradecký kraj49 451 390
7.Liberecký kraj34 417 230
8.Vysočina32 251 860
9.Ústecký kraj30 621 710
10.Moravskoslezský kraj29 268 170
11.Pardubický kraj28 655 440
12.Zlínský kraj19 424 030
13.Olomoucký kraj17 636 560
14.Karlovarský kraj13 233 970
Celkem ČR933 268 500
Zdroj: ÚZSVM

Naopak o dědictví s vyšší hodnotou se široká skupina dědiců rozhodně přihlásí. Částky takto získané přitom nejsou zanedbatelné – za roky 2012 až 2014 to byla téměř miliarda a odúmrti tvořily 25 procent všech příjmů ÚZSVM.

Největší příjmy měl stát z odúmrtí v Praze, kde díky nim získal za poslední tři roky více než 300 miliónů korun. Úměru mezi počtem obyvatel a odúmrtími ale kraje rozhodně nevykazují.

Například Moravskoslezský kraj, který by měl být podle počtu obyvatel na třetím místě, zaujímá až desátou příčku s 29 milióny korun.

Naproti tomu druhý nejmenší Liberecký kraj obsadil sedmou příčku s více než 34 milióny korun, zatímco v podobně velkém Karlovarském kraji je jich pouze 13 miliónů za stejné období.

Movitý majetek většinou bezcenný

Stát v rámci odúmrti dostává nejenom nemovitý, ale také movitý majetek po zemřelých. Ten je většinou bezcenný, proto je tak mnohdy dražší jeho likvidace.

Příjmy z jednotlivých druhů majetku v letech 2012 až 2014 (v Kč)
Cenné papíry150 978 410
Majetkové účasti38 566 760
Movitý majetek22 128 800
Budovy, stavby, byty409 096 390
Pozemky312 498 140
Celkem933 268 500
Zdroj: ÚZSVM

„ÚZSVM eviduje přímé náklady na likvidaci nepotřebného majetku z odúmrtí, který tvoří bezcenné movité věci, vyklízení bytů a domů atp., v průměrné výši 3,5 miliónu korun ročně,“ doplnil mluvčí ÚZSVM Pavel Hortig.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám