„Jako politik musím respektovat rozhodnutí nezávislého soudu, ale musíme se nutně ptát, kdo ponese odpovědnost za tu monstrakci v Praze před dvěma lety s obrovskými náklady a důsledky, na základě které se vlastně nic nestalo. Nemůže to skončit slovy: Vyšetřování skončilo, zapomeňte,” řekl Právu Kalousek.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Fiala: Čekám vyvození odpovědnosti

Po vyvození odpovědnosti volá i šéf ODS Petr Fiala. Podle něj se ukázalo, že „morální selhání není a nemůže být trestným činem”.

„Stále čekáme na vysvětlení, proč se před dvěma lety konal zásah na Úřadu vlády, na jehož základě padla vláda. Rozhodnutí soudu ukazují, že zásah byl nepřiměřený a neodůvodněný. V demokratické zemi jsou takovéto praktiky nepřijatelné. Nyní očekávám, že osobní odpovědnost vyvodí zejména iniciátoři celé akce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci,” apeloval na žalobce.

Soud v pátek zprostil všechny obžalované, verdikt není pravomocný. [celá zpráva]

Ostatní politici mluvili opatrněji. „To, co se za Nečasovy vlády dělo na Úřadu vlády, nebylo určitě v pořádku. Okolí premiéra by takto ve standardní demokracii fungovat nemělo. Jestli to celé mělo ale i trestněprávní rovinu, o tom musí rozhodnout nezávislý soud," řekl Právu premiér Bohuslav Sobotka.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán považuje za nešťastné, že se veřejnost u verdiktu nedozvěděla odůvodnění. Má na to podle něj právo.

„Já respektuji rozhodnutí nezávislého soudu, ale předpokládám, že se státní zástupce odvolá. Pak si počkám na rozhodnutí odvolacího soudu,“ uvedl pro Právo předseda Sněmovny Jan Hamáček.

„Je to rozhodnutí nezávislého soudu,” uvedl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

„Přinejmenším zvláštní”

K verdiktu soudu se zatím nechtěl vyjadřovat ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Rozsudek je nepravomocný, takže by bylo předčasné ho hodnotit. Až bude rozhodnutí soudu konečné, samozřejmě se k němu vyjádřím," napsal Právu Chovanec.

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová považuje rozhodnutí soudu přinejmenším za zvláštní. „Už jen z toho, co se objevilo v médiích a co bylo předmětem odposlechů, se mi zdá, že by mělo být prokázáno, že k úkolování zpravodajské služby došlo. Proč to soud neposoudil, jak bylo navrhováno, to nevím,” řekla Wagnerová.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zdůraznil zejména to, že se jedná o prvoinstanční rozhodnutí. „Podle mých informací dozorový státní zástupce podá odvolání, je tedy nutné vyčkat rozhodnutí odvolacího soudu,” uvedl Zeman.

Europoslanec za TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil řekl, že respektuje rozhodnutí nezávislého soudu, zdůraznil ovšem, že je stále nepravomocné. „Proto zatím není prostor, abychom vytvářeli nějaký společenský tlak na státního zástupce, který má svůj právní názor. Jiný má prvoinstanční soud a je správné počkat do pravomocného rozhodnutí,” doplnil Pospíšil.

Kauza spustila pád vlády a volby

Tzv. kauza Nagyová vypukla 13. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spustil rozsáhlou razii mezi politiky a úředníky kvůli podezření z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Zatčení Nagyové, která byla šéfkou kanceláře tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), mělo dalekosáhlé politické důsledky. Nečas kvůli aféře rezignoval a s ním padla i celá vláda. Tehdejší koalici ODS, TOP 09 a LIDEM se pak nepodařilo dát ve Sněmovně dohromady 101 hlasů pro novou vládu. Kabinet tak byl vystřídán úřednickou vládou Jiřího Rusnoka a následovaly předčasné volby, z nichž vzešla vítězně ČSSD.

Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů.

Spolu se svým současným manželem, někdejším premiérem Nečasem, byla obviněna z podílu na uplácení poslanců ODS Marka Šnajdra, Ivana FuksyPetra Tluchoře. Ti se na podzim 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a navzdory svým námitkám tak umožnili schválení vládního daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry.

Žalobci exposlance vinili, že se mandátů vzdali za příslib lukrativních postů ve státních firmách. Podle policie premiéra k přislíbení „trafik” navedla právě Nečasová spolu s někdejším náměstkem ministra zemědělství Romanem Bočkem. Stíhání exposlanců zrušil v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou imunitu. Letos v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil. Trojice dostane také statisícové odškodné.

Dárky za milióny

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci letos v březnu podalo obžalobu v případu údajného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle dřívějších informací se týká Nečasové, lobbisty Iva Rittiga, jeho obchodního partnera Tomáše Jindry a advokáta Davida Michala z advokátní kanceláře MSB Legal. Pražský městský soud tento týden vrátil spis žalobcům k dopracování; podle tisku proto, že vyšetřování bylo vedeno v utajeném režimu a obvinění tak neměli přístup do celého spisu. Státní zastupitelství se proti tomu ohradilo a věc bude posuzovat vrchní soud.

Další obvinění na kontě Nečasové se týká krácení daní z darů za téměř deset miliónů korun, které dostala jako ředitelka kabinetu premiéra. Stát tak podle žalobců připravila na daních o 705 925 korun. Žalobci ji chtěli kvůli darům původně obvinit z korupce, neměli ale pro to dostatek důkazů. Proti obvinění z krácení daně podala Nečasová stížnost k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.