Hlavní obsah

Velikonoční tradice se vrací, míní biskup F. V. Lobkowicz

Právo, Denisa Telaříková

Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz, který na Velikonoce slaví 25 let své biskupské služby, popsal Právu, co pro věřící znamenají Velikonoce. Upozornil i na to, že do obcí se postupně vrací staré velikonoční tradice.

Foto: Pavel Zuchnický

Biskup František Václav Lobkowitz na Zelený čtvrtek odsloužil tradiční Missu Chrismatis v kostele sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu.

Článek

Říkáte, že se lidé vracejí k velikonočním tradicím?

Ano. Ještě před pár lety si Velikonoce lidé spojovali hlavně s pondělním svátkem, kdy mohou muži beztrestně šlehat ženy a pak za to ještě dostanou odměnu. Lidé malovali hlavně kraslice, pekli beránky. To samozřejmě zůstává, ale spousta obcí se vrací i ke starým velikonočním tradicím. Například k hrkání a klapotání. Příkladem může být Bílovec na Novojičínsku, kam se velikonoční hrkání vrátilo teprve loni a letos v něm pokračují.

Bohužel stále mnoho lidí vůbec neví, co vlastně velikonoční svátky pro miliardu křesťanů na celém světě znamenají a proč se tak uctívají. Velikonoce jsou oslavami vzkříšení Ježíše Krista a trvají čtyři dny.

Kdy tedy začínají?

Na Zelený čtvrtek. V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše s dvanácti apoštoly. Na Zelený čtvrtek začíná Kristovo utrpení, proto při večerní mši utichnou na tři dny kostelní zvony a nahradí je právě hrkačky, které upozorňují na Kristův odchod. Zelený čtvrtek je pro křesťany také dnem ustanovení svátosti kněžství, proto při tradiční Misse Chrismatis obnovují kněží z diecéze své sliby a požehnány jsou posvátné oleje.

A v den Kristovy smrti, na Velký pátek, se také slouží mše?

Ne. V tento den se mše nekonají. Konají se ale velkopáteční obřady. Při nich se uctívá kříž, na kterém Ježíš zemřel, čtou se pašije. Věřící se vydávají na křížové cesty, které jsou připomínkou Kristovy cesty na Kalvárii.

A co si křesťané připomínají na Bílou sobotu?

Uložení Ježíše do hrobu. Pro křesťany je Bílá sobota dnem velkého smutku a ticha. Kostely jsou sice přes den otevřené, ale lidé se jen tiše modlí. Obřady začínají až po setmění. Jsou to velikonoční vigilie, které oslavují Kristovo vzkříšení. V některých kostelích dokonce tyto obřady začínají až v neděli před svítáním, nejčastěji v půl páté. Oslava Kristova vzkříšení patří k nejslavnostnějším liturgickým obřadům. Začínají slavností světla, při které se před kostely zapalují ohně. Žehná se oheň i paškál (velikonoční svíce z bílého vosku, pozn. red.). V tento den se i křtí dospělí.

Kdy tedy vrcholí Velikonoce?

V neděli, na Boží hod velikonoční. To se koná největší slavnost církevního roku spojená se žehnáním velikonočním pokrmům. Ten je totiž posilou pro tělesný život. Obřady a modlitby jsou zase posilou duchovní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám