Bradáčová je nejžhavějším kandidátem do čela protikorupčního speciálu

Zrušením vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci (VSZ) by o funkce přišli jejich šéfové Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan. Jejich jména se proto objevují v souvislosti s nově zaváděným speciálním státním zastupitelstvím zaměřeným na boj s korupcí.

Nejčastěji se v kuloárech zmiňuje jako favoritka Lenka Bradáčová. Zda se bude o tento post ucházet, však současná pražská vrchní žalobkyně zatím říci nechce.

„Pokud bude situace aktuální, určitě se přímo vyjádřím. Dnes bych jakákoli vyjádření považovala za předčasná a spekulativní,“ sdělila Právu s tím, že nový zákon o státním zastupitelství nabude účinnosti nejdříve v roce 2017.

O svém případném angažmá v rámci protikorupčního speciálu nechce dopředu hovořit ani Ištvan.

„Úvahami do budoucna se vůbec nezaobírám. Věnuji se naplno práci na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci,“ řekl Právu.

Stejně opatrný je i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Projde-li zákon hlasováním ve Sněmovně, bude to on, kdo bude jméno šéfa speciálu navrhovat ministru spravedlnosti. Předtím proběhne výběrové řízení, jehož výsledkem se má nejvyšší žalobce řídit.

„Konkrétní pozice vedoucího speciálu bude obsazována na základě výsledku výběrového řízení. Je tedy zcela pochopitelné, že nemohu předjímat výsledek výběrového řízení,“ uvedl Zeman.

„Aniž bych chtěl kohokoliv ovlivňovat, tak můj soukromý názor je, že Lenka Bradáčová by byla skvělou kandidátkou na tento post. A osobně říkám, že o žádném lepším kandidátovi momentálně nevím,“ uvedl pro Právo například senátor a bývalý kriminalista a protikorupční aktivista Václav Láska (SZ).

Speciál má převzít agendu rozkrývání závažné hospodářské kriminality se škodou nad 300 miliónů korun a nejzávažnějších forem úplatkářství, tedy zejména v oblastech, kde se ekonomické zájmy různých podnikatelských skupin kříží s politikou.

Sídlit má podle předběžných plánů ministerstva v Praze a zaměstnávat zhruba stovku pracovníků. Vedle státních zástupců specializovaných na ekonomickou kriminalitu by to měli být odborníci zaměření na ekonomii, daně, veřejné zakázky, evropské fondy či datové analýzy.

Speciál podle očekávání nepojme všech zhruba osm desítek státních zástupců vrchních státních zastupitelství. Ti by měli po zrušení VSZ přejít pod křídla Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) a odtud být rozděleni na různá místa soustavy.

„Podle návrhu zákona se všichni státní zástupci VSZ stanou jeho účinností státními zástupci NSZ a poté je možné je přidělit k výkonu funkce na jiné stupně soustavy, bude-li toho potřeba. Stejný princip bude zachován i ve vztahu k oběma vrchním státním zástupcům,“ sdělil Právu Zeman.

Oba zákonodárci však zdůrazňují, že zákon má teprve podobu návrhu a v průběhu připomínkového řízení i následného projednávání v parlamentu může doznat změn.

Tejcovi se například nezdá příliš štědře pojatá nezávislost protikorupčního speciálu. Podle dřívějších návrhů měl být podřízen Nejvyššímu státnímu zastupitelství a jeho šéf měl mít status náměstka nejvyššího státního zástupce.

V nyní navrhované verzi stojí speciál zcela mimo soustavu a jeho šéf – jmenovaný ministrem na návrh NSZ – si má úřad personálně řídit sám. „Ve věci speciálu si nedovedu představit, že by neexistoval dohled, ať už ze strany Nejvyššího státního zastupitelství, nebo například soudu,“ řekl Právu Tejc.

„Je to orgán, který bude stát nad policií a bude určovat směr vyšetřování. Pak je otázkou, zda by například stížnost proti rozhodnutí policie neměla směřovat prostřednictvím státního zástupce k soudu a neměl by o ní, jak je navrhováno, rozhodovat pouze státní zástupce. Já v téhle věci ještě debatu uzavřenou nemám,“ dodal Tejc.