Více než polovina populace (57,6 procenta) má shodné vzdělání s rodiči, uvádí společná analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE). Největší shoda (téměř 36 procent) je u rodičů a dětí, kde rodiče mají základní či středoškolské vzdělání bez maturity, a v rodinách, kde oba rodiče mají maturitu.

V analýze odpovídali lidé ve věku 30 až 59 let, kteří žili v dětství alespoň s jedním z rodičů. „Co znamená práce u soustruhu, jsem viděl u otce, znal jsem, co ta práce obnáší, věděl jsem, do čeho jdu, že to zvládnu bez problémů. Svoji roli hrálo i to, že jsem si chtěl rychle vydělat svoje první peníze,“ říká dnes čtyřicetiletý Karel.

„Zatímco v řadě rodin mých spolužáků na střední škole měli osobní zkušenost s tím, že buď jejich máma, nebo táta ztratili zaměstnání, u nás, kde oba rodiče jsou lékaři, to nikoho ani nenapadlo,“ zdůvodnila svoje rozhodnutí jít po maturitě dál studovat pětatřicetiletá Julie.

Peníze jako síto

„Navíc od malička měli rodiče představu, že prostě já nemohu být bez titulu, prostě jsem v tom vyrostla,“ dodala Julie.

Znalost oboru, ve kterém pracuje jeden či oba rodiče, a nápodoba či potřeba vědět, co může adepta vzdělání čekat, nejsou ale jedinými klíčovými faktory, které rozhodují o tom, jakou formu vzdělání si potomek zvolí. Významnou roli hraje i finanční situace rodiny. Tedy schopnost udržet studujícího potomka na škole.

Náklady na středoškolské, ale hlavně vysokoškolské studium rostou i přes existenci poměrně husté sítě veřejných, tedy teoreticky bezplatných škol. I když se ve státních školách školné neplatí, musí rodina počítat s tím, že náklady jdou ročně do desítek tisíc.

Jen ubytování na koleji stojí měsíčně minimálně od 1600 do tří tisíc. K tomu je třeba připočítat stravu, náklady na volný čas, ale i učebnice, počítač, platby za telefon atd. Roční minimální náklady překročí v průměru sto tisíc korun.

Zájemci o vysokoškolské studium si samozřejmě mohou či musí přivydělávat či při studiu pracovat. Kdo ale alespoň jednou zkoušel pro vysokoškoláka sehnat brigádu, ví, že to není zcela bezproblémová záležitost.

Vzdělání se vyplatí

Přes všechny výdaje a náklady se získání co nejvyššího vzdělání ekonomicky z dlouhodobého pohledu vyplatí. Je to skutečně prakticky jediná jistá investice s téměř stoprocentní návratností. Mezi vysokoškoláky je minimální nezaměstnanost. Absolventi škol mají vyšší platy počítající se i v násobcích průměrné mzdy. Jejich platy se zvyšujícím se věkem rostou.

Podle analýzy ČSÚ a Fakulty informatiky a statistiky VŠE pouze jedno procento rodin, kde oba rodiče jsou vysokoškoláci, je ohrožené chudobou. Naproti tomu chudobou je v Česku ohroženo 15 procent rodin, kde rodiče mají základní či střední vzdělání bez maturity.