Pokud by změnu ústavy Sněmovna podpořila, neznamenalo by to podle Plíška nutně to, že by Babiš musel svůj Agrofert prodat. „Nejspíš by stačilo, pokud by se vzdal svých akcionářských práv a pověřil výkonem někoho jiného,“ vysvětlil Právu poslanec.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Hodnota Babišova Agrofertu a dalších jeho společností se odhaduje na desítky miliard korun. Babiš po nástupu do vlády musel podle zákona o střetu zájmů pouze opustit funkce ve vedení firem, nikoli se zbavit jejich vlastnictví.

Plíškův návrh chtějí podpořit i někteří poslanci ČSSD, pro by zřejmě hlasoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), chce se však nejdříve dohodnout v koalici. „V rámci debaty o změnách ústavy chci navrhnout neslučitelnost členství ve vládě u ovládajících osob a společníků v obchodních společnostech. Také ústava z roku 1920 měla podobné ustanovení,“ vysvětlil Právu Plíšek.

Nebudeme podporovat změny ústavy, které reagují na konkrétní politikyZbyněk Stanjura (ODS)

Změna zákona Babišovu podporu nezíská. K Plíškově aktivitě Právu pouze sdělil: „Je mi ho líto.“ Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek přitom debatu na toto téma neodmítl. „Asi bychom se měli podívat do vyvinuté západní Evropy, jak je to tam ošetřeno, a tam si vzít příklad,“ sdělil Právu.

Sobotka: Byli bychom pro

Pro změnu ústavy by bylo třeba nejméně 120 hlasů z dvou set. Sami babišovci jich mají 47, a je tedy málo pravděpodobné, že by se většina dolní komory Babišovi takto postavila. Zvlášť když proti by hlasovalo zřejmě i 16 poslanců ODS.

„Nebudeme podporovat změny ústavy, které reagují na konkrétní politiky,“ sdělil Právu šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Plíška motivoval k návrhu zákon, který nyní leží ve Sněmovně. „Budeme projednávat novelu zákona o spotřebních daních a o přimíchávání biosložek do všech pohonných hmot, která přinese Babišovu Agrofertu zhruba čtyři miliardy korun. Další kolosální střet zájmů,“ rozčiluje se poslanec.

Martin Plíšek

Martin Plíšek

FOTO: Milan Malíček, Právo

Premiér Sobotka se k návrhu staví vstřícně. „Se změnami ústavy se v posledních dnech sice roztrhl pytel, toto je však změna, která stojí za diskusi. Naše pozice je složitější v tom, že jsme součástí vládní koalice a dohodli jsme se, že pokud se nedohodneme v rámci koalice, nebudeme hlasovat pro opoziční návrhy zákonů,“ řekl Právu.

Záleží tedy teď na tom, zda by přijetí žádané změny umožnili lidovci a ANO. „Pokud by tato změna ústavy v koalici rozporována nebyla, tak si umím představit, že by ji ČSSD podpořila. Je to rozumné systémové opatření a může vytvářet prevenci proti budoucímu střetu zájmů,“ dodal Sobotka.

Vicepremiér za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se debatě nebrání. „Musíme se podívat na konkrétní formulaci. Ústava není trhací kalendář. Pokud dojde ke změně, musí být komplexní. Neměl by vznikat ani lex Zeman, ani lex Babiš. Mělo by se jednat o věcech, které jsou dlouhodobě platné. Jsme připraveni k diskusi, není to nic divného, i v zahraničí podobné zákony existují,“ řekl Právu.

Zatímco Plíšek se domnívá, že by změna mohla začít platit už v tomto volebním období, premiér by chtěl, aby taková novela ústavy platila až s příchodem nové vlády. „I v takovém případě by to mělo svou cenu. Není to věc, kterou bychom chtěli smést ze stolu bez zevrubné diskuse. Ta otázka střetu zájmů je důležitá pro fungování demokratického systému. Třeba nás koaliční partneři překvapí a k návrhu se postaví pozitivně,“ uvedl Sobotka.

Úpravu chce i Rychetský

K úpravě vyzval poslance i šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský na semináři ke změnám ústavy, který se pořádal ve Sněmovně v pondělí. V základním zákoně republiky podle jeho mínění chybí výčet funkcí, které jsou s pozicí ve vládě neslučitelné.

Jak na vládu mohou vyvinout i někteří poslanci za ČSSD, kteří by rádi pro Plíškovu změnu ústavy hlasovali. „Takovou úpravu ústavy bych určitě podpořil bez ohledu na osobu pana Babiše. Funkce neslučitelné s funkcí ministra by měly být stanoveny na ústavní úrovni,“ řekl Právu člen ústavně-právního výboru Jan Chvojka (ČSSD).