Článek
„Všichni jsme na společné evropské lodi. Je to loď, která naráží na vlny antisemitismu, neonacismu, a vidíme, jak se znovu nacismus hlásí o slovo,“ zahájil konferenci na téma růst antisemitismu a extremismu prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor.
Varoval, že projevy antisemitismu a neonacismu už nevidíme jen v ulicích, ale jejich nositelé mají zastoupení v parlamentech nebo obecních zastupitelstvech. „A brzy by se dokonce mohlo stát, že se dostanou k vládě. Myslíte si, že jejich chování bude rozdílné od jejich předchůdců?“ dotázal se.
Ekonomická recese vždycky vede k útokům na Židy
Zdůraznil také, že se před druhou světovou válkou rovněž společnost potýkala s ekonomickými obtížemi, stejně jako nyní. Bližší souvislost dokázal na grafu znázorňujícím vztah mezi růstem evropských ekonomik a úrovní antisemitismu.
„Korelace je zcela zřejmá. Pouze třikrát v historii růst HDP klesl pod jedno procento: před první světovou válkou, před druhou světovou válkou a právě teď. Ekonomická recese vždycky vede k útokům na Židy,“ řekl.
Znovu se podle něj začínají objevovat protižidovské tendence. „Tvrdím, že Evropa se znovu vrací do středověku. I dnes totalitní doktríny otevřeně ničí židovské a křesťanské hodnoty evropského kontinentu, stejně jako před 70 lety,“ prohlásil.
Hamáček: Vrací se stín holokaustu
Ve stejném duchu hovořili i čeští politici. „Bohužel semena zla, ze kterých se před sedmdesáti lety zrodila vyvražďovací mašinerie koncentračních táborů, okolo nás klíčí. I dnes naše společnost čelí novým hrozbám,“ řekl například premiér Bohuslav Sobotka.
Prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor na Pražském hradě před zahájením mezinárodního fóra Let my people live!
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček zase varoval, že se stále víc rozšiřuje zabíjení kvůli původu, jak tomu bylo za druhé světové války. „Do Evropy se vrací stín samotného holokaustu,“ řekl.
Předseda Senátu Milan Štěch poukázal na dva roky starý průzkum, podle kterého se dvě třetiny Židů někdy setkaly s projevem antisemitismu. „Velmi se přibližujeme 30. letům 20. století,“ uvedl.
Státy podle něj nesmějí zanedbávat bezpečnostní situaci, zároveň však musí najít taková řešení, která významným způsobem nenaruší osobní svobodu jedince. Hledání takové rovnováhy označil za nesmírně složitý a citlivý úkol.
