Článek
Z českých politiků, kteří se do Norska v pondělí vypravili, se coby zmocněnkyně matky jednání zúčastnila jen poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Petr Mach (Svobodní) vedli mezitím jednání s norskými politiky.
Podle advokáta Pavla Hasenkopfa, který se jednání se sociálkou účastnil jako právní zástupce Michalákové, navrhuje sociálka zkrácení schůzek, které se konají jednou za půl roku z dvou hodin na pouhou čtvrthodinu. Přítomni budou pěstouni syna. Chalánková řekla, že matka s úpravou schůzek souhlasila, stejně je ale ještě bude řešit norský soud.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Oni argumentují respektem k vůli staršího, devítiletého Denise, který má údajně ohledně pravidel schůzek své připomínky. Ty nám ovšem nepřipadají jako z hlavy devítiletého chlapce,“ podotkl právník.
Právě zkrácení schůzek má být podle Barnevernetu jednou z Denisových podmínek. Na chlapcově údajném odmítnutí prý zkrachovala pravidelná schůzka v loňském roce, k níž proto nedošlo.
„Dal jsem protinávrh, aby schůzka trvala tak dlouho, jak si bude Denis přát,“ řekl Právu Hasenkopf.
Podle českého práva pasy vydat nesmí
Barnevernet poté otevřel i otázku odebrání rodičovských práv Michalákové, tedy adopci jejích synů norskými rodinami.
„Paní Michalákovou v zásadě staví před volbu, že jim buď odevzdá pasy synů, a pokud ne, tak ji zbaví rodičovských práv úplně,“ podotkl Hasenkopf. „Ohradil jsem se proti tomu s tím, že mezi odevzdáním pasu a odebráním rodičovských práv není žádná souvislost. Navíc podle českého práva jim paní Michaláková pasy svých dětí dát nesmí,“ uvedl dále právník.
Podle něj by Barnevernet musel nejprve požádat český soud o uznání norského rozsudku o odebrání dětí a potom si sám požádat o vydání českého pasu.
Zdechovský mezitím navštívil poslance norského parlamentu a setkal také s dalšími rodinami, které s norskou sociálkou řeší podobný problém jako paní Michaláková.
„Tuto strategii jsme dohodli v pondělí na velvyslanectví. Pracujeme na rezoluci, takže jsem se chtěl setkat i lidmi, se kterými jsem doposud komunikoval pouze elektronicky, abychom se viděli tváří v tvář,“ vysvětlil Právu Zdechovský.
„V norském parlamentu jsem měl od rána schůzky nejen s poslanci, ale i dalšími českými rodinami. Je jich pět, žádná z nich ale nechce vystupovat veřejně,“ podotkl europoslanec.
Prý se setkal i s Češkou, které norské úřady děti odebraly, svůj spor s Barnevernetem však nakonec u tamních soudů vyhrála.
Syny odebrali pro podezření ze zneužívání
Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo.
Eva Michaláková přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko ale tělesné trestání dětí úplně zakazuje, příslušný zákon má od roku 1987.
V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Michaláková může své syny vidět dvakrát ročně. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly. V listopadu 2013 se žena obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který ovšem loni její stížnost nepřijal.