Článek
Nejvíce českých vojáků by mělo v příštích dvou letech působit v Afghánistánu, kde se počítá až s 310 lidmi pro jednu z operací NATO a se zhruba 20 lidmi na ochranu českého zastupitelství v Kábulu. Dalších až 20 vojáků by mohlo pomáhat afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog.
Do 20 vojáků by mělo působit na Balkáně, vláda počítá také s jejich nasazením v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. V současnosti je několik desítek českých vojáků na misi Evropské unie v Mali, v prvním pololetí příštího roku má v celém regionu - tedy i na pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově - působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout až na 220.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Na Golany vojáky nepošlou
Vládní materiál naopak nepočítá se zapojením české armády v oblasti mezi Sýrií a Izraelem, přestože nasazení v Golanských výšinách podporoval prezident Miloš Zeman, který označil umístění jedné roty o 150 mužích za příspěvek v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát.
Koaliční kabinet ale právě i kvůli nebezpečí islámských radikálů s českou účastí nepočítá. Podklady pro jednání vlády upozornily na to, že v oblasti operují teroristé z fronty An-Nusra a připomněly také únosy zahraničních příslušníků mise. "V důsledku války v Sýrii není mise UNDOF (mise, která dohlíží na příměří na Golanských výšinách. pozn. red.) schopna vykonávat činnost, kvůli níž byla zřízena, a ani ve střednědobém horizontu nebude schopna svůj mandát naplňovat," píše se v materiálu.
Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají přibližně 1,48 miliardy korun a v roce 2016 ve výši 1,72 miliardy korun.