Hlavní obsah

Nejsem Babišova podřízená, odrážela Jourová útoky europoslanců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Kandidátka na českou eurokomisařku Věra Jourová ve středu při slyšení před výbory Evropského parlamentu čelila jak otázkám na budoucí portfolio spravedlnosti, rovnosti pohlaví a ochrany spotřebitelů, ale též na své vazby na lídra hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Žádné tlaky z jeho strany podle ní nikdy neexistovaly.

Foto: Jakub Dospiva, ČTK

Věra Jourová, česká kandidátka do funkce evropské komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen na slyšení v Evropském parlamentu.

Článek

Jourová, která byla dosud v Babišově hnutí místopředsedkyní, ve středu oznámila, že na tuto funkci rezignuje. V pátek skončí také ve funkci ministryně pro místní rozvoj. [celá zpráva]

Na otázky europoslanců při takzvaném grilování Jourová odpovídala v češtině.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Zároveň hned na úvod debaty jeden z předsedajících schůze, předseda právního výboru, lidovecký europoslanec Pavel Svoboda přítomné seznámil se správnou českou výslovností jejího jména. "Není to paní Džourová ani paní Žurová, ale paní Jourová," varoval s úsměvem mezinárodní sestavu poslanců.

Česká kandidátka do komise poté před europoslanci odmítla, že by ji někdy Babišovo podnikání a jeho případné obchodní úspěchy zajímaly. „Pro mne je Andrej Babiš ministr financí, je to předseda politického hnutí,” poznamenala.

„Vím, že vyvstávají debaty o tom, jestli jsem či nejsem podřízená panu Babišovi... Dotýkáte-li se mé nezávislosti, já tady mohu naprosto jasně prohlásit, že jsem nezávislý člověk,” odpověděla Jourová na otázku italské europoslankyně Laury Ferrarové z euroskeptické frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD).

Chce o své nezávislosti přesvědčit

Pravděpodobná česká eurokomisařka prý doufá, že bude moci europoslance přesvědčit o tom, že i nadále bude nestranná, nezávislá a imunní vůči nejrůznějším tlakům.

Na možný střet zájmů Jourové v souvislosti s Babišovým podnikáním ve dnech před středečním jednáním upozornila například bruselská nevládní organizace Corporate Europe Observatory. [celá zpráva]

Široký rozptyl otázek

Poslance ale zajímala i další témata, jejich rozptyl byl velmi široký. Od podpory malých a středních firem přes ochranu datových toků mezi EU a USA až třeba po začleňování Romů či návraty evropských islamistických bojovníků do jejich domovských zemí.

"Ve hře je ochrana osobních dat i ochrana soukromí. To je něco, o čem se nevyjednává a nesmí se zpochybňovat," zdůraznila. Důvěra Evropy ve Spojené státy byla podle ní "zásadně narušena" po odhaleních Edwarda Snowdena.

Jourová ve středu připomněla, že americké bezpečnostní složky i nadále v jednáních s EU prosazují možnost využívání dat v případě, že z bezpečnostních důvodů vyvstane taková potřeba. To Jourová odmítla. "S takovým přístupem nesouhlasíme, chceme znát vymezení účelu," poznamenala.

Podle Jourové je v EU potřeba rychlá reforma ochrany osobních údajů. "Není možné dále fungovat podle směrnice z roku 1995, která je z diluviálních dob, abych tak řekla," podotkla.

Podpora firem a přístup k Romům

V otázce podpory malých a středních firem se česká kandidátka do komise vyslovila pro to, aby EU nezatěžovala dál "ty, kdo tvoří ekonomický základ společnosti". Slíbila, že budoucí komise Jeana-Claudea Junckera bude legislativní kroky EU poměřovat "kritériem potřebnosti".

Jedna z tazatelek Jourové připomněla, že ČR bývá kritizována za přístup k Romům. "Dotkla jste se bolavého místa," připustila vzápětí kandidátka. Úspěšné začleňování podle ní bude vyžadovat spolupráci na všech úrovních, od evropské po místní, a je dlouhodobou záležitostí i "vzájemného pochopení" mezi většinou a menšinou.

Vyslovila se také proti zneužívání principu volného pohybu osob v EU. Členské státy mají podle ní své vlastní nástroje, jak se s věcí vyrovnat: mohou zjišťovat, zda chování některých lidí není v rozporu s veřejným pořádkem a také zda tyto osoby nezneužívají veřejné prostředky.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám