Ministerstvo vnitra již dvakrát československé občanství Salmovi nepřiznalo. Především kvůli tomu, že se muž v roce 1939 přihlásil k občanství německému. Potomci hraběte, jenž zemřel v roce 1946, pak zažádali vnitro o obnovu řízení, úřad však v roce 2011 zamítl návrh i následné odvolání.

Proti tomu podaly Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová a Ida Schoellerová správní žalobu. Dlouhodobě tvrdí, že jejich otec byl k přihlášení k říšskému občanství donucen okupanty.

Je to malý krůček vpřed, tak bych to kvalifikovala. Ale nepochybně věci mých klientek prospěšný.advokátka

Pražský městský soud v pátek žalobě vyhověl, když zrušil rozhodnutí ministra vnitra o zamítnutí rozkladu z prosince 2011. Vše se tak vrací do fáze, kdy je návrh na obnovu řízení zamítnut, ale ministr má rozhodnout o podaném rozkladu.

Háchovy dopisy

Advokátka Salmových dcer Alena Kinclová argumentovala především tím, že úřad chyboval, když při rozhodování nevzal v potaz nově předkládané důkazy. Ty mají svědčit především o tom, že se Salm nestal občanem nacistického Německa dobrovolně a takzvaný dotazník Fragebogen podepsal v září 1939 pod nátlakem. Má jít například o dopisy protektorátního prezidenta Emila Háchy říšskému protektorovi Konstantinu von Neurathovi. Soud dal Kinclové za pravdu.

„Jestliže tedy mají být zpochybňovány okolnosti, v důsledku nichž došlo k podpisu, má soud za to, že právě toto by mělo být vzato na zřetel. Jinými slovy: žalovaný se tím měl zabývat,“ prohlásila předsedkyně senátu Ludmila Sandnerová.

„Nelze předem vyloučit, že na základě těchto nových důkazů bude možno dojít k jinému skutkovému závěru,“ dodala.

Proti soudnímu rozhodnutí je možné podat kasační stížnost, která však nemá odkladný účinek. Právní zástupce ministerstva vnitra se k této možnosti nevyjádřil.

Kinclová byla rozsudkem potěšena. „Je to malý krůček vpřed, tak bych to kvalifikovala. Ale nepochybně věci mých klientek prospěšný. Alespoň pro tentokrát,“ řekla Právu.

Chtějí i omluvu

Salmovy dcery vedou s vnitrem sporů vícero. V jiném řízení se žalobou domáhají omluvy za to, že úřad v odůvodnění svých správních rozhodnutí hovoří o členství jejich otce v nacistických organizacích, například Německé pracovní frontě (DAF). Obě ženy tvrdí, že je to lež.

Na seznam členů zmíněných organizací hraběte prý napsali protektorátní úředníci v návaznosti na vynucené přihlášení se k říšskému občanství.

Omluvu dcery Salma chtěly rovněž po ředitelce Muzea Blansko Evě Nečasové kvůli výrokům o restitučních kauzách v knihách. S žalobou ale neuspěly. Podle soudu šlechtic členem fašistických spolků byl.