Cheb zakázal ohňostroje kvůli tomu, že narušují veřejný pořádek a mohou být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku. Kdo chtěl přesto ohňostroj pořádat, musel si písemně zažádat na městskou radu. Při akcích pořádaných Chebem se ale ohňostroj mohl odpalovat bez jakéhokoli povolení.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Město Cheb přitom vycházelo z přesvědčení, že akce pořádané městem a priori splňují všechna kritéria pro udělení výjimky z obecného zákazu, a argumentovalo přitom ustanovením zákona o obcích, které stanoví, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Z citovaného ustanovení pak zcela absurdně dovozovalo, že cokoliv obec činí, činí ve veřejném zájmu,“ konstatovala mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Nelze zavést odlišné podmínky

Senát v čele se soudcem zpravodajem Vladimírem Sládečkem konstatoval, že jde o nedůvodně nerovný přístup obce k sobě samé na jedné straně a ostatním na straně druhé. Podle soudců nelze zavést odlišené podmínky pro shodné akce pouze na základě osoby pořadatele.

„Pokud zákon či přímo ústavní pořádek umožňuje obci zakázat či omezit obecně závaznou vyhláškou ze stanovených důvodů a ve veřejném zájmu určité činnosti, musí takové zákazy či omezení platit pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, a zejména pro všechny osoby, které by takové činnosti mohly či chtěly vykonávat, a to včetně obce samotné,“ dodala Sedláčková.