Obrana by měla dostávat každoročně o čtyři miliardy víc, požaduje Stropnický

Financování obrany klesalo posledních několik let. Vlády své úsporné kroky odůvodňovaly hospodářskou recesí. Ta podle Stropnického nyní končí a pro příští rok odborníci odhadují růst ekonomiky. Proto je nejen nezbytné, ale i nutné začít opět navyšovat obranný rozpočet, řekl ministr.

Nové vedení resortu se však podle něj musí vyrovnat s nastřádaným vnitřním dluhem, za nějž může zejména zanedbaná nemovitá infrastruktura.

Větší zájem politiků i veřejnosti o armádu způsobila současná krize na Ukrajině. Stropnický zdůraznil, že skončila doba, kdy státy Severoatlantické aliance považovaly za vyloučené, že by někdo na jednoho ze spojenců zaútočil. Zkrátila se podle něj také doba, kterou mají jednotlivé státy na přípravu reakce na vznik ohrožení.

Ministrův tým přitom stále hledá možnosti, kde ve fungování obrany ušetřit. Jednou z uvažovaných možností je bližší spolupráce se sousedním Slovenskem. Obě země nyní uvažují například o společném pořizování zbraní a vojenské techniky nebo sdílení logistického vybavení a zázemí. Jednou z možností je společný nákup letištních radarů.

Ministr ve čtvrtek rovněž oznámil pokrok v jednání o prodeji bitevníků L-159. Americká firma Draken International, která dodává cvičné stroje pro americké vojenské letectvo, má zájem o 14 stojů, pro něž nemá česká armáda uplatnění.

"Já bych hrozně nerad otevíral šampaňské, než večírek nastane. Teď to ale vypadá dost nadějně, tak to nezakřikněme. A zvlášť v případě Drakenu jsme relativně blízko," řekl Stropnický. Podle něj je tak možné, že obrana konečně "protrhne smůlu", kterou v uplynulých letech se zamýšleným prodejem českých letounů mělo. "Byli bychom rádi, aby některé L-159 našly nového majitele samozřejmě už v tomhle roce," doplnil ministr.

O koupi letounů se zajímá rovněž Irák, který potřebuje cvičné stroje, aby mohl zavést do výzbroje stíhací letouny.