Pro někoho je to tedy ponižující situace, pro jiného příležitost, jak na chudobě lidí vydělávat. Výsledek? Stát loni na doplatcích nájemného potřebným musel vyplatit o třetinu víc než v roce 2012, celkově už 10,2 miliardy korun.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Ukázala to zpráva ministerstva práce a sociálních věcí o příjmech a výdajích domácností za rok 2013, kterou se má zabývat příští týden Sobotkova vláda a kterou má Právo k dispozici.

Ze statistik vyplývá, že stát loni vyplatil na příspěvku na bydlení 7,4 miliardy korun (rok předtím 5,7 mld.). Výplata doplatku na bydlení pak přišla státní kasu na 2,8 miliardy (předloni na 1,7 mld.). Souhrnně je to zmíněných deset miliard.

Strohá řeč čísel ukazuje, že loni dávky spojené s bydlením pobíralo téměř 262 tisíc domácností. Zvýšil se nejen jejich počet, ale také vyplácené sumy.

Průměrný doplatek dosáhl 3605 korun

Průměrná výše příspěvku dosáhla 3200 korun měsíčně, přičemž nejvyšší je v Praze a činí 3915 korun, zatímco nejnižší, 2771 korun, se vydává na Vysočině. Průměrná výše doplatku na bydlení pak dosáhla 3605 korun.

Počet rodin, které horko těžko platí nájem a další služby spojené s bydlením, přitom může být ve skutečnosti vyšší, protože část rodin zejména penzistů o dávku nežádá. Většinou totiž netuší, že se mohou obrátit na úřad práce, který vyplácí na základě jasných pravidel jak příspěvek, tak doplatek na bydlení.

Stát vynakládá peníze na čím dál tím více dávek, a přesto spousta lidí upadá do chudoby ministryně práce Michaela Marksová

Příspěvek na bydlení patří do kategorie sociální podpory, doplatek do hmotné nouze.
Odborníci se shodují, že za růstem počtu lidí pobírajících tyto sociální dávky jsou rostoucí náklady na bydlení i příjmová situace českých domácností, za kterou stála stagnující ekonomika a rekordní nezaměstnanost v loňském roce.

Řada lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce a ztratili nárok na podporu, tak logicky mohla spadnout do hmotné nouze a tím pádem se zařadila mezi žadatele o dávky spojené s bydlením.

„Růst dávek hmotné nouze byl způsoben politikou minulých vlád, které si myslely, že škrty pomohou státnímu rozpočtu. Úspory byly ale jenom teorií, která se do praxe nepromítla,“ řekla Právu ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) s tím, že vláda chce tyto chyby napravit.

Pomoci mají nové zákony

„Stát vynakládá peníze na čím dál tím více dávek, a přesto spousta lidí upadá do chudoby kvůli nezodpovědnému chování pana Drábka,“ míní ministryně.

Proto za svou prioritu považuje prosazení zákona o pomoci v hmotné nouzi, který by měla vláda dostat na stůl v červnu.

„Jde o to, zamezit plýtvání v případě doplatku na bydlení, který nejde potřebným, ale podnikatelům, kteří chtějí vysávat státní peníze,“ uvedla Marksová v narážce na situaci zejména v ubytovnách. Jejich majitelé často účtují nájemníkům za zcela nevyhovující prostory sumy, které odpovídají slušnému bydlení třeba v Praze.

Vyprávět by o tom mohli hlavně komunální politici třeba na Šluknovsku, kam kvůli situaci zajeli tento týden spolu s Marksovou také šéf vnitra Milan Chovanec a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (oba ČSSD). Zděšení z úrovně tamního bydlení části obyvatel neskrývali.

Čtěte také: Ministři přijeli na Šluknovsko, prohlédli si předražené ubytovny

Chystaná novela zákona má zajistit, aby při šetření nároku na doplatek na bydlení úředníci sledovali i to, zda osoba, která o něj žádá, si může či nemůže své příjmy zvýšit vlastním přičiněním.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi stejně jako zákon o sociálním bydlení je evergreenem většiny vlád.

V únoru Sněmovna poslala ke dnu pokus hnutí Úsvit o změnu zákona o hmotné nouzi, který podle předkladatelů měl pomoci řešit kritickou situaci. Většina poslanců, včetně opozičních, se ale shodla, že navrhované řešení je nedostatečné.

Ve hře je také senátní návrh novely zákona o hmotné nouzi, který ale vláda označila za nekomplexní. Počítá s tím, že doplatek na bydlení by byl vyplácen jeden, a to na byt, nikoli na počet lidí v něm žijících.

Politici chtějí další zákon

Politici jsou přesvědčeni, že situaci by zlepšil i druhý zákon. „Pokud by tady byl zákon o sociálním bydlení, který slibuje ministerstvo práce, nemusel by být problém tak velký,“ opakuje expertka ODS na sociální otázky Lenka Kohoutová.

O jeho sepsání se pokoušely už minulé vlády, ale vždy zůstalo jen u úvah. Sobotkova vláda slíbila, že úpravu přichystá v příštím roce, finálně by ale mělo dojít k jeho schvalování až v roce 2016. Za to ale schytala minulý týden kritiku od prezidenta Miloše Zemana, podle kterého by řešení mělo přijít na řadu mnohem dřív.