V celosvětovém průměru podle WHO každý člověk starší 15 let vypije 6,2 litru čistého alkoholu ročně. Ve skutečnosti ale alkohol pije jen 38,3 procenta světové populace, takže v průměru připadá 17 litrů čistého alkoholu ročně na každého pijáka.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Nejvíce alkoholu na osobu spotřebují Evropané, přičemž v některých zemích střední a východní Evropy je škodlivá konzumace alkoholu obzvlášť výrazná. Mezi státy, v nichž připadá více než 12,5 litru čistého alkoholu na hlavu za rok, patří podle údajů WHO k roku 2010 kromě Ruska a některých dalších postsovětských republik také země jako Česká republika, Slovensko, PolskoMaďarsko.

Každý Čech a Slovák vypije v průměru 13 litrů čistého alkoholu ročně. Mezi českými muži je to dokonce 18,6 litru a mezi slovenskými 20,5 litru.

"Je třeba učinit více pro ochranu obyvatel před negativními dopady konzumace alkoholu na zdraví," konstatoval expert WHO Oleg Čestnov a varoval, že nadměrná konzumace alkoholu zabíjí stále více mužů a žen. Zvyšuje totiž riziko vzniku více než 200 nemocí.

Čtvrtina Rusů zemře před dosažením 55 let 

Podle předchozí analýzy WHO vycházející z let 2003 až 2005 vypil v průměru každý dospělý občan ČR ročně 16,45 litru čistého alkoholu. Například čeští lihovarníci ale čísla WHO označili za nadsazená. Český statistický úřad za stejné období uváděl spotřebu 10,2 litru čistého alkoholu na osobu.

Rus vypije podle nových údajů WHO v průměru 15,1 litru čistého alkoholu za rok, Bělorus dokonce 17,7.

Jiná studie letos konstatovala, že čtvrtina všech ruských mužů zemře před dosažením 55. roku, a to většinou kvůli nadměrnému pití alkoholu. Někteří Rusové se v průzkumu přiznali, že vypijí tři i více lahví vodky týdně.

Konzumace alkoholu byla v posledních pěti letech stabilní v Evropě, Africe a Severní a Jižní Americe. Je ale na vzestupu v jihovýchodní Asii a v západním Tichomoří.

Pití alkoholu má výraznější dopady na chudší lidi

"Zjistili jsme, že celosvětově si zhruba 16 procent pijáků dopřává občasné těžké pitky, jimž se často říká 'pití do němoty', což zdraví škodí nejvíc," řekl expert na duševní zdraví a návykové látky při WHO Shekhar Saxena.

Obecně platí, že pití alkoholu má vážnější sociální a zdravotní dopady na chudší lidi. "Často se jim nedostává kvalitní zdravotní péče a jsou hůře chráněni funkční rodinou nebo komunitními sítěmi," uvedl Saxena.