ČSSD hledá korunního prince

Zhruba polovina sociální demokracie stále čekala, kdy Hašek kormidlo v ČSSD převezme. Jenže po povolebním neúspěšném pokusu o sestřelení Sobotky k tomu v dohledné době nedojde.

Leccos může naznačit to, jak ČSSD uspěje v sérii letošních trojích voleb. Od odchodu Jiřího Paroubka (NS-LEV 21) z vedení strany v roce 2010 panoval ve straně boj o moc mezi tehdy úřadujícím místopředsedou Sobotkou a jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem.

Teď, když se Hašek rozhodl vzdát mandátu poslance a ztratil ve Sněmovně přímý vliv, bude jeho cesta nahoru zase o trochu delší. Za deset měsíců, kdy se má konat volební kongres ČSSD, se do nějaké lepší pozice nedostane a on to dobře ví. Proto ve čtvrtek oznámil, že kandidovat na předsedu ani místopředsedu nebude, počítá však, že v grémiu soc. dem. opět zasedne coby předseda Asociace krajů ČR. [celá zpráva]

Politolog Rudolf Kučera se nicméně domnívá, že Hašek šanci ještě má. „Ve chvíli, kdy ČSSD na podzim neuspěje v komunálních volbách, by mohla nastat jeho chvíle pro návrat,“ řekl Právu.

Z nelichotivé situace po utajované lánské schůzce s prezidentem Milošem Zemanem vybruslil nejlépe místopředseda strany Milan Chovanec (44), který jako první schůzku potvrdil a stal se ministrem vnitra.

Jenže mnozí soc. dem. ho považují za „zrádce zrádců“ a nevěří mu ani sobotkovci, ani haškovci. Nedá se tedy příliš předpokládat, že se jeho pozice ve straně výrazně změní.

Překvapivě se udržel další účastník lánské schůzky, bývalý šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc (36). S kolegy si uchoval přátelský vztah a pokus o sesazení Sobotky odůvodnil nedobrým výsledkem ve volbách, za který Sobotka jako tvář kampaně nesl vinu. Tejc navíc nikdy neměl problém v komunikaci s novináři a býval jednou z nejmedializovanějších politických tváří.

Díky ní a stále trvajícím dobrým vztahům s kolegy ho také zvolili předsedou ústavně-právního výboru. „Tejc je pracovitý člověk, pro stranu toho udělal hodně,“ myslí si například poslanec Jan Chvojka, který přitom patří spíš k Sobotkovým lidem. Ani ostatní poslanci nemají – krom puče – Tejcovi moc co vytknout. Nesnižoval se k veřejnému okopávání kotníků svých kolegů a držel stranickou linii.

Dlouhá léta býval Tejc v ČSSD stínovým ministrem vnitra. Jenže po puči mu takovou pozici ve vládě logicky Sobotka nabídnout nemohl.

Když začaly potíže s ministryní spravedlnosti za hnutí ANO Helenou Válkovou, Sněmovnou se začaly šířit spekulace, že si snad Tejc svůj prohřešek proti předsedovi odčinil a že dojde mezi soc. dem. a babišovci k výměně spravedlnosti a zdravotnictví, přičemž křeslo po Válkové by obsadil vystudovaný právník Tejc.

Jenže Sobotka Tejcovi podle všeho tak snadno neodpustí. Byl to totiž právě on, kdo Tejce vytáhl nahoru a pomohl mu k postu předsedy poslanců. Zrada od člověka, kterého si roky držel těsně u těla, Sobotku podle některých poslanců zasáhla i lidsky.

Jenže jak to tak vypadá, Sobotkova důvěra mezi poslanci klesá úměrně s tím, jak stoupají preference hnutí ANO. Babiš navíc pravidelně boduje i v žebříčku oblíbených politiků.

Dá se tedy očekávat, že Tejc, jako umírněný Sobotkův kritik, může v ČSSD pomalu sbírat body. A na kongresu, který bude podle předpokladu v březnu příštího roku, získat post ve vedení. Třeba i prvního místopředsedy.

Tejc se však k takovým spekulacím nechce zatím vyjadřovat. Rok v politice je navíc skutečně dlouhá doba. „Máme teď jiné starosti,“ řekl Právu.

Našlápnuto nahoru má také předseda Sněmovny Jan Hamáček (35). Ničím se neušpinil, žádné skandály ho neprovázejí a při pokusu sesadit Sobotku si nijak nezadal. Byť býval s Tejcem drahnou dobu jedna ruka, do tažení proti Sobotkovi se nepřidal. Za věrnost a odpracovaná léta jej Sobotka prosadil do čela dolní komory.

„Hamáček je jednoznačně člověk, který by se ve vedení ČSSD po příštím kongrese mohl objevit. Už za těch několik měsíců prokázal, že řídit Sněmovnu umí,“ řekl Právu jeden z poslanců soc. dem.

Hamáček Právu přiznal, že jistý základ spekulace má. „Celá věc souvisí s dalším vývojem uvnitř ČSSD. Klíčové pro mne bude samozřejmě domovské stanovisko, tedy soc. dem. ve Středočeském kraji. Pokud bych dostal důvěru ke kandidatuře do vedení strany, tak bych to zvážil,“ řekl Právu.

Jak však upozornil, o své kariéře uvnitř ČSSD zase zatím tolik neuvažuje a soustředí se na práci předsedy Sněmovny. Ta je podle politologa Kučery Hamáčkovým konečným vrcholem. „Není to výrazný politik a předsedat Sněmovně je podle mě to nejvíc, co za svou kariéru dokáže,“ řekl Právu.

Mezi ambiciózní politiky ČSSD patří bezpochyby také Jiří Zimola (43). Do křesla jihočeského hejtmana usedl poprvé v roce 2008, zopakoval si to i v roce 2012. I přes tamní kritizovanou koalici s komunisty Zimola ve volbách do Sněmovny v roce 2013 získal post poslance.

Spekulovalo se, že pokud Hašek bude premiérem, případně členem vlády, a odejde z Jihomoravského kraje a tím i z čela Asociace krajů ČR, Zimola by ho nahradil v čele vlivné Asociace krajů. Haškova skupina tak měla mít pod palcem nejen Strakovu akademii, ale i vládu v krajích. Plány jim však zhatila tajná lánská schůzka a Haškovo lhaní okolo ní.

Koncem března se Zimola vzdal poslaneckého křesla. Tím, že se rozhodl dřív než zbytek Haškovy party z Lán, se poněkud odtáhl od ostatních hejtmanů. „Zimola teď nemá šanci zlepšit si postavení. Potřeboval někoho, kdo ho táhne nahoru,“ míní poslanec za ČSSD.

Přesto se nezdá, že by se hejtman ztratil v mase řadových straníků. Očekává se, že jeho chvíle teprve přijde. „Já se k takovým spekulacím nemohu vyjádřit, rok je dlouhá doba,“ komentoval Zimola pro Právo své vyhlídky.

Ještě před rokem se v souvislosti s budoucností soc. dem. skloňovalo jméno Jiřího Dienstbiera. Byť jej veřejnost obvykle hodnotí kladně a ostudu neudělal ani před rokem v první přímé volbě prezidenta, kde skončil se 16 procenty čtvrtý, v sociální demokracii jako výrazný kritik hlavy státu Miloše Zemana velkou oporu nemá.

S oblibou se do něj strefují někteří mimopražští poslanci a senátoři a označují jej za solitéra, který nectí týmovou hru. Nicméně právě Dienstbier byl hlavní postavou Sobotkovy záchrany po lánském puči, takže by nebylo divu, kdyby se ho předseda pokusil za rok na jaře prosadit napodruhé jako místopředsedu strany.

Loni získal 237 z 547 platných hlasů, což na zvolení nestačilo. Delegáti oranžové partaje holt nedokázali Dienstbierovi odpustit kritiku na Zemanovu adresu. Bude situace do roka jiná? Těžko.