Hlavní obsah

Koalice zahladila většinu sporů u služebního zákona, zbývá vyřešit úřednické zkoušky

• Aktualizováno
Právo, rsk

I když to v úterý dopoledne vypadalo, že ANO a lidovci pošlou návrh služebního zákona připravený ministrem pro legislativu Jiřím Dienstbierem (ČSSD) ke dnu, nakonec se téměř po šesti hodinách jednání podařilo některé spory zahladit. Ve středu mají ještě lídři stran dořešit zvažované zavedení úřednických zkoušek.

Foto: Petr Horník, Právo

Jiří Dienstbier

Článek

ČSSD couvla od tříčlenných výběrových komisí pro nejvyšší státní úředníky i z požadavku, aby Generálního ředitele státní služby vybírala přímo vláda. „Dosáhli jsme kompromisu, že generálního ředitele vybere vládní komise,“ řekl Právu Dienstbier s tím, že počet členů se musí ještě stanovit, v úvahu připadají tři až pět lidí.

Podle ministra komise budou ještě vybírat i státní tajemníky, tedy nejvyšší úředníky, na jednotlivých ministerstvech. Ty se budou skládat ze čtyř lidí - dva bude nominovat ministr a dva generální ředitel. Čtyřčlenné komise budou také vybírat jednotlivé sekční ředitele uvnitř resortů - dva lidi vybere příslušný ministr a dva lidi státní tajemník.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Oproti původně předkládanému paragrafovému znění, které počítalo s tříčlennou komisí, ve které by ministr nominoval vždy jen jednoho zástupce, tak bude větší míra politického rozhodnutí,“ podotkl Dienstbier.

Koalice si dále potvrdila, že generální ředitel i státní tajemníci budou jmenováni na sedm let.

Výběrové komise pro nejvyšší úředníky

Dienstbier dodal, že největší neshody trvají kolem zavedení úřednické zkoušky, na které trvá soc. dem. a lidovci a již odmítá ANO. Všechny tři strany koalice chtějí, aby uchazeči o místo ve státní správě nejdřív prošli výběrovým řízením, pak se ale rozcházejí.

„Společně s KDU-ČSL chceme, aby se pak z potenciálních úředníků stali čekatelé, kteří by museli složit úřednickou zkoušku, a pak se stali úředníky. ANO chce po výběrovém řízení, aby byli pracovníci přijati na roční smlouvu určitou, a kdyby se osvědčili, aby jim vznikl služební poměr,“ vysvětlil Dienstbier.

Podle ministra je ale zkouška pro uchazeče větší jistota. „Je to nároková záležitost, která neobsahuje prvek libovůle, kdy čekáte na rozhodnutí někoho z vedení ministerstva, jestli vám prodlouží smlouvu,“ dodal.

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček namítl, že čekatelská lhůta spojená s nižším platem spíše uchazeče odrazovala. „Přijde nám to nadbytečné, nároky jsou poměrně vysoké. To celé by mohlo odradit mladé nadějné lidi, kteří chtějí pracovat ve státní správě,“ řekl novinářům.

Shoda na způsobu odměňování

Dienstbier dále oznámil, že v koalici existuje i základní shoda na posílení tarifní složky platu o 25 procent (o tuto hodnotu by se snížily ostatní složky mzdy), zrušení smluvních platů a zastropování ročních odměn v rozpětí mezi 20-30 procenty ročního platu.

„Při vyměřování platů použijeme dnešní systém, odsekáme z něj ale ty největší zvrácenosti jako jsou smluvní platy nebo neomezené odměny,“ podotkl ministr.

Počítá s tím, že plně by služební zákon měl začít platit od 1. ledna příštího roku, pasáže se týkající generálního ředitelství již od září.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám