Článek
Ministerstvo zahraničí vyslalo o víkendu na severovýchod Ukrajiny tři pracovníky zastupitelského úřadu v Kyjevě, kteří podle šéfa resortu Lubomíra Zaorálka zjistili, že česká komunita momentálně není vystavena žádné bezpečnostní hrozbě a snahy o návrat části volyňských Čechů jsou motivovány spíše ekonomicky a sociálně.
"V této chvíli vláda neplánuje, že by přistoupila k nějakým rozsáhlým programům pomoci, protože k tomu nejsou dostatečné důvody," prohlásil v pondělí Zaorálek. [celá zpráva]
Přehodnocení názoru české vlády podmínil "zásadní eskalací situace" v oblasti obývané českou komunitou. Ukrajina čelí ruské agresi na poloostrově Krym, který Moskva proti vůli Kyjeva a Západu připojila ke svému území.
Pozorovatelé tam strávili jen hodinu a půl
"Naši lidi jsou zklamaní. Moc nás to zklamalo," reagovala na rozhodnutí vlády Snidevyčová. Netuší prý, jak čeští vyslanci ke svým závěrům došli. "Oni přijeli v 11 hodin ráno a odjeli za hodinu a půl. Co se mohli dozvědět? Že sluníčko svítilo a počasí bylo krásné?" vylíčila Snidevyčová návštěvu pracovníků kyjevského velvyslanectví.
| Volyňští Češi |
|---|
| Na Ukrajině žije asi 20 tisíc Čechů. Volyň je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po druhé světové válce, usazovali se především na územích uvolněných po odsunu Němců. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do ČR se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. |
Spolek volyňských Čechů v Žitomirské oblasti se s rozhodnutím české vlády nechce smířit a plánuje poslat do Prahy další žádost o pomoc. Komu ji bude adresovat, nebylo podle Snidevyčové zatím rozhodnuto. Diskutovat o tom chtějí členové spolku na středeční schůzi. V prvním dopise spolek argumentoval rostoucí kriminalitou v oblasti a obavami o život příslušníků české komunity.
