Článek
Podle všeho nový kabinet smete vládní verzi služebního zákona, protože v dolní komoře už leží soc. dem. návrh, který koalice v dalších týdnech překope.
Vláda dále shodí zákon o vojácích, který má příslušníkům armády změnit kariérní řád a zvýšit platy.
Do třetice změní vysokoškolský zákon týkající se jmenování profesorů.
„Ministři mají sdělit, které návrhy chtějí stáhnout, aby to mohla v pondělí schválit vláda a aby pan premiér stačil doručit předsedovi Sněmovny toto rozhodnutí,“ řekl Právu ministr a šéf Legislativní rady Jiří Dienstbier (ČSSD).
Podle něj má totiž nová vláda na některé otázky odlišný názor, a proto bude chtít návrhy zákonů přepracovat. Nebo se jimi vůbec nebude zabývat, protože je nepovažuje za důležité.
To je zákon, který nemůže jít legislativním procesem tak rychle, jak si pan generál (Picek) představoval
Zákon o vojácích z povolání přichystal bývalý šéf obrany Vlastimil Picek, avšak jeho nástupce ho podrobil zdrcující kritice. Nový ministr resortu Martin Stropnický (ANO) ve čtvrtek na otázku Práva, zda návrh zákona bude chtít stáhnout, naznačil: „To řeknu nejdřív panu premiérovi.“
Tento týden nicméně Stropnický Právu řekl, že zákon o vojácích z povolání bude muset podrobit velmi pečlivé analýze.
„To je zákon, který nemůže jít legislativním procesem tak rychle, jak si pan generál (Picek) představoval,“ řekl Stropnický.
Zákon vzniká dlouho, ale to neznamená, že ho nová politická reprezentace, ausgerechnet po úřednické vládě, odfajfkuje
Picek navíc poslal návrh do Sněmovny s žádostí o schválení hned v prvém čtení. To by ale znamenalo, že v zákoně by poslanci už nesměli dělat žádné změny.
Stropnickému na zákonu vadí jeho finanční náročnost – náklady by mohl zvýšit až o 1,2 miliardy.
„Zákon vzniká dlouho, ale to neznamená, že ho nová politická reprezentace, ausgerechnet po úřednické vládě, odfajfkuje a řekne: Oni to tam dělali dlouho, tak to bude asi pravda,“ prohlásil Stropnický.
„Z různých stran mám seriózní námitky vůči skrytým nebezpečím – hlavně že to zvedne mandatorní výdaje,“ dodal.
Picek naopak zdůvodňoval legislativní kvapík tím, že jde o transpozici evropského práva a její odklad by hrozil soudními spory s přímým dopadem na rozpočet resortu obrany.
„Jakékoli další odložení by prodloužilo a s největší pravděpodobností ještě posílilo negativní trendy ve vývoji personálního obsazení ozbrojených sil. Zvýšila by se nejistota postavení vojáků z povolání, která vede k odchodům perspektivních z nich a konzervování nevyhovujícího personálního složení,“ uvedl Picek.
Nejistý osud čeká také na návrh zákona o státní službě z dílny Rusnokovy vlády, jehož stažení z programu nadcházející schůze Sněmovny zvažuje nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
„Definitivně rozhodne v pondělí vláda. Zvažujeme možnost, že bychom ho stáhli,“ řekla ve čtvrtek Právu.
Nejdříve kritika, teď shovívavost
Právě tento zákon o státní službě se měl stát alternativou pro poslaneckou verzi, kterou Rusnokova vláda označila za protiústavní. Poslanci naopak vládní verzi považují za rozhazovačnou, která přináší pro státní úředníky řadu benefitů až za šest miliard korun, na které však státní kasa nemá.
Stahovat naopak nehodlá návrh zákona o dětské skupině, který již dříve kritizovala. Ten by chtěla doplnit v průběhu jeho projednávání ve Sněmovně.
Tento zákon má ulehčit a zvýhodnit vznik dětských skupin, které by mohly rodičům vytrhnout trn z paty v případech, kdy se jim nepodařilo umístit dítě do školky. Takových dětí je nyní zhruba 60 tisíc.
Úpravu chystá také ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Ten původně uvažoval o stažení kontroverzní novely vysokoškolského zákona přenášející jmenování profesorů z prezidenta na šéfa Senátu.
Teď ale chce návrh svého předchůdce Dalibora Štyse upravit za chodu.
Chládek dosud označoval návrh za zpackaný, který navíc nebyl v rozporu se zákonem projednán se zástupci vysokých škol. I tak se už rektoři proti Štysově plánu vzbouřili.
Jmenovací kompetenci chce Chládek sice nechat na předsedovi Senátu, ale chystá se mu sebrat pravomoc, podle které by se mohl ve správním řízení zkoumat, zda je profesura podložená, či nikoli.
Předseda Senátu bude moci pouze prověřovat formální náležitosti profesury udělené vysokými školami.
Související témata
„Chtěli bychom návrh upravit v druhém čtení a do té doby ho projednat se zástupci akademické obce,“ řekl včera Chládek Právu.