Článek
Pane odstupující premiére, nedávno jste řekl, že zemi předáváte v lepším stavu, než jste ji převzali. Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, co se za vaší vlády zlepšilo?
Země je určitě v lepším stavu. Začnu ekonomickým růstem. Máme údaje za třetí čtvrtletí, kde jsme se přehoupli do kladného znaménka, na rozdíl od minulých období. Pokud jde o evropské fondy, když jsme v červnu vstupovali do Strakovy akademie, odhady nevyčerpání peněz v letošním roce se pohybovaly na úrovni 30 až 50 miliard korun, stav na konci roku byl 10 až 12 miliard.
Rozhodně jsme připravili rozpočet, který nepokračoval v té rdousící strategii předchozí vlády, naopak jde naproti ekonomickému oživení. Zvýšil výdaje veřejné sféry, zajistil pro fond dopravní infrastruktury 70 miliard korun.
Rozhodně jsme udělali záchranná opatření ve zdravotním pojištění: už v minulém roce jsme navýšili platbu na státní pojištěnce zhruba o 800 miliónů korun, v letošním roce to bude 4,7 miliardy korun. Udělali jsme opatření, která stabilizují situaci ve zdravotnictví, jako je půjčka pro VZP, a našla by se další. A mohu pokračovat: navýšili jsme počty zaměstnanců úřadů práce o 700 osob, aby ty úřady vůbec mohly konat aktivní politiku zaměstnanosti. To je několik jasných, konkrétních příkladů.
Může si ekonomický růst nárokovat vláda, která vládla půl roku? Nehrají tam větší roli dlouhodobější procesy?
Samozřejmě že ekonomický růst je ovlivněn řadou dlouhodobých procesů a třetí čtvrtletí minulého roku je samozřejmě ovlivněno tím, co bylo předtím. Ale jsem si jist, že ve čtvrtém čtvrtletí už vliv fungování vlády lze najít. Výsledek bude ještě mnohem lepší, minimálně rozpočet přispěje k ekonomickému růstu.
A nejen rozpočet, my jsme řešili i otázku cen energií – díky zásahu vlády v oblasti obnovitelných zdrojů došlo ke snížení cen energií. To všechno jsou významné impulzy k oživení ekonomického růstu a to se projeví. Statistika to ukáže ex post.
Jak se jako ekonom díváte na plán budoucí vlády nezvyšovat daně a nalézt chybějící finance ve státním rozpočtu jinými cestami, například zavedením elektronizace faktur, účtenkové loterie či přijetím zákona o prokázání původu majetku?
Jsou to dobré úmysly, nicméně těmi bývá dlážděna cesta do pekla. Některé z projektů, například ty elektronické faktury, na jejichž základě by se měl zlepšit výběr DPH, jsou příliš ambiciózní. To je možná supersofistikovaný systém, ale nedovedu si představit, že by ho u nás někdo zavedl dříve než za tři roky.
Než by se vysoutěžily všechny soutěže, než by se implementoval hardware a software, uběhnou dva roky, a než se to zavede, nejméně další rok. Jsou to mírně řečeno naivní představy, jak se dají v rámci provozu státu ušetřit desítky miliard. Samozřejmě že nedají. Ano, dají se postupem času, pokud by někdo takové projekty dlouhodobě zaváděl, ale na to nová koalice nebude mít dost času.
Čili souhlasíte s prezidentem Zemanem, který volil podobná slova: že by ho zajímalo, kde koalice na své záměry vezme bez zvyšování daní peníze.
Ano. S touto výtkou souhlasím. Teď jsem slyšel pana Chládka, budoucího ministra školství, jak odcházel z Hradu a říkal, že je potřeba navýšit rozpočet na mzdy pracovníků ve školství o pět až šest miliard. To je jen příklad.
Každý druhý, který půjde ze schůzky s panem prezidentem, bude říkat, že je nanejvýš nutné posílit ten či onen důležitý výdaj z veřejných rozpočtů. A v mnoha případech mají pravdu! Takže když si to dám dohromady s představou, že nebudeme zvyšovat žádné daně, tak to rozhodně není tak, že budeme mít rozpočet, který skončí rozumným schodkem.
Co byste tedy jako ekonom nové vládě poradil?
Za prvé, neztrácet příjmy rozpočtu hned na začátku tam, kde to není nutné, viz zdravotnické poplatky.
Čili byste je ponechal.
Samozřejmě bych je ponechal. Rozhodně nejsou v takové výši, že by bránily v přístupu ke zdravotní péči, a nějakou regulatorní funkci stále mají. Je to mimo jiné zdroj peněz pro systém poskytovatelů zdravotní péče. Asi bych uvažoval o poplatku v lékárnách: ten by se platit měl, ale rozhodně by se měl vracet do systému zdravotního pojištění a neměl by zůstávat v lékárnách, které jistě netrpí nízkou ekonomickou rentabilitou.
Dále bych jim poradil, aby se vážně zamysleli nad nedovýběrem daní, ale ambice by měla být přiměřená: ano, souhlasím, že v DPH jsou velké úniky, počínaje maloobchodem. Ano, fiskální pokladny, ty ale stejně dnes 80 procent obchodníků už má. Bude potřeba zavést systém, který donutí obchodníka, aby v každé té pokladně měl fiskální paměť. To je třeba kontrolovat. Ano, zavést účtenkovou loterii po vzoru zemí, kde to mají vyzkoušené, kde to reálně funguje, a není to projekt na x let, kterého se nedočkáme.
Velmi opatrný bych byl v ambicích, kde všude přidáme peníze na výdajové straně. Tam je třeba velmi dobře vážit. A je třeba se podívat i na strukturu daní, jestli platí všichni, kteří je platit mají, jestli tam nejsou extrémní nespravedlnosti mezi jednotlivými skupinami, případně, když nic jiného nezbyde, uvažujme o zvýšení daní. Ale spíše bych mluvil o majetkové dani, o dani právnických osob, a jen o mírném pohybu. Rozhodně bych nezaváděl sektorové daně.
Bude podle vás Andrej Babiš dobrým ministrem financí – a měl by se jím vůbec stát?
Proč by se jím neměl stát? Dosáhl volebního výsledku, kterého dosáhl, a je klíčovou součástí nové koalice.
Třeba proto, že stále platí lustrační zákon, o který teď parlament svádí bitvu.
Lustrační zákon se sice vztahuje na ministry, ale snad s příchodem nových zákonů v rámci služebního zákona tato povinnost bude formálně zrušena. Je na panu prezidentovi, aby posoudil, zda jsou splněny formální záležitosti. Zda bude dobrým ministrem, to ukáže čas.
Jste pro, aby z lustračního zákona zmizela ta podmínka, která se vztahuje na ministry?
Kdyby bylo na mně, já bych to ponechal času. Lustrační zákon se dnes vztahuje na lidi narozené v roce 1971. Je asi pochybné chtít po někom, kdo se narodil v roce 1985 nebo i 1980, lustrační osvědčení. Čili čas by to vyřešil nejlépe. V platnosti bych to tedy nechal. Ale je to věc politická, která pro mě není zase až tak důležitá.
Jaká to byla pro vás zkušenost, být několik měsíců předsedou vlády?
Byla to velmi zajímavá zkušenost a jsem za ni vděčný. Člověk si velmi rozšíří obzory, protože se snadno dostane k oblastem, ke kterým by jinak nepřičichl: zdravotnictví, armáda, policie… Je to velmi obohacující, ale současně velmi složité. Jste totiž zodpovědný za všechno, aniž byste to mohl zásadně ovlivnit.
Nemáte pocit, že mnoho lidí si vás bude pamatovat jako „premiéra, kterému se nechtělo na pohřeb Mandely, protože je to daleko“?
To je taková kauza, která asi bude žít svým životem. Vytržená z kontextu, pořízená nelegálním odposlechem…
Nelegálním odposlechem? Ve Sněmovně vás zachytily běžné mikrofony, nikoli štěnice.
Samozřejmě. Myslíte, že odposlouchávat soukromé rozhovory lidí je legální? Ty mikrofony byly zapnuté v době, kdy zapnuté být nemají. Navíc mě někdo zesiloval. Ale to není podstatné. Já s tím žádný problém nemám.
Není to pravda, nebylo to proto, že by to bylo daleko, ale proto, že jsem měl v té době naplánováno spoustu jiných aktivit, kterým jsem věnoval svůj čas a kde lidé očekávali, že se jich zúčastním. Nebyly to žádné nesmysly – to je celé.
Hlídal byste se po takové zkušenosti víc, co kde řeknete?
Ve Sněmovně rozhodně. Jinak to můj život zásadně neovlivní.
Vrátil byste se znovu do politiky, kdyby k tomu uzrála situace?
Nemám to v úmyslu. Pokud možno, raději ne.
| Celý rozhovor si můžete přečíst v pondělním vydání deníku Právo. |