Článek
Odborníky zaujalo zejména „výrazné sněžení na konci března a začátkem dubna, společně s červnovými povodněmi a vánočním oteplením“.
První dva měsíce roku 2013 nabídly několik vln sněžení, po němž se v úvodu března připomnělo jaro.
„Od 11. března však následovaly čtyři týdny pro tuto roční dobu velmi studeného počasí, na horách opět začalo sněžit a v posledních dnech března se vrátilo sněžení i do nižších poloh,“ konstatoval Tolasz a připomněl, že v tomto období klesla teplota v průběhu necelých 24 hodin o více než 15 stupňů Celsia. Sněžení pokračovalo i počátkem dubna.
Teplý závěr roku
Červnové povodně, které rovněž upoutaly pozornost odborníků, loni přišly v několika vlnách. Po „nenápadném květnu s častými srážkami“ některé stanice hlásily již 1. června srážkové úhrny přesahující 100 milimetrů. Silně nasycená povodí pak tyto mimořádné srážky nedokázala pojmout.
Posledním výrazným momentem loňského roku byly prosincové teploty. V úvodu měsíce sice několik dní sněžilo, nejvyšší hodnoty celkové sněhové pokrývky naměřeny 9. prosince.
„Ve druhé dekádě se však výrazně oteplilo, maximální teplota od 12. do 17. prosince na stanicích běžně překračovala 10 stupňů Celsia. Po mírném ochlazení se však od 25. prosince opět oteplovalo,“ připomněl Tolasz teploty, které se koncem roku dostávaly i k 15 stupňům Celsia.
Suchý prosinec a deštivý červen
V prosinci napadlo ve srovnání s dlouhodobými průměry jen 44 procent srážek. Opačně extrémní byl v tomto ohledu červen, kdy srážky odpovídaly 173 procentům dlouhodobého průměru.
„Měsíce leden a květen byly nadnormální a červen dokonce silně nadnormální. Měsíce duben, červenec a prosinec byly podnormální, žádný z měsíců nebyl silně podnormální,“ konstatoval klimatolog s tím, že prosincové a roční hodnoty jsou stále ještě předběžné.