Článek
O případném vydání děl se podle NG rozhoduje do půl roku od podání žádostí, pokud se strany nedohodnou jinak. Tak tomu bylo i v případě žádostí o vydání devíti obrazů Mistra Vyšebrodského cyklu, čtyř desek takzvané Puchnerovy archy a dvou pláten Petra Paula Rubense, které NG obdržela jako vůbec první žádosti na začátku loňského května.
Vyšebrodský oltář – detail jednoho z devíti deskových obrazů, které patří k nejcennějším dílům české gotiky. Národní galerie o toto dílo vedla osmiletý právní spor s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě.
"Se zástupci církví došlo v listopadu loňského roku k dohodě o prodloužení, obě strany konstatovaly, že lhůta šesti měsíců bohužel nebyla v tomto případě dostatečná pro posouzení nároku," uvedl Vlnas.
Církve zatím nedoložily majetková práva
Církve žádají například o dílo Madona z Veveří, které by chtěla římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Dílo je datováno před rokem 1350 je připisováno malíři z okruhu Mistru vyšebrodského oltáře. Dalším významným dílem, o které zažádala římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, je takzvaná Roudnická Madona, práce Mistra Třeboňského oltáře z doby po roce 1380.
"Podle současných zjištění Národní galerie v Praze ani jeden ze žadatelů o tato díla – farnost ve Veverské Bitýšce, respektive v Roudnici nad Labem – zatím nedoložil relevantní podklady, které by osvědčovaly, že obrazy v rozhodné době vlastnil," řekl Vlnas.
Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu, a prokázat, že tato movitá věc funkčně souvisela s jejich nemovitostí, například předložením dobové fotografie.
