Církev obsadí na Pražském hradě čtyři domy

Podle ředitele tiskového oddělení pražského arcibiskupství Milana Badala by měla církev na Hradě v budoucnosti obsadit čtyři objekty – dva vlastnit a dva mít nadále v dlouhodobém pronájmu.

„Pan prezident chce nabídnout, že dvě budovy by církev na Hradě vlastnila – Nové proboštství a Jiřský klášter. Dvě budovy – Staré proboštství a tzv. Mladotův dům – by měla v pronájmu,“ řekl v pondělí Právu Badal. Obě tyto budovy má církev už čtvrtým rokem v pronájmu na 99 let.

Katolická církev zažádala v rámci restitucí na Hradě o vrácení devíti nemovitostí, mezi nimi je i Jiřský klášter a Nové proboštství. Hrad ale tyto objekty vydat odmítl.

Podle Badala by se teď církev mohla budov dožadovat ve správním řízení, případně soudně, ale podle něj všechny možné spory by měla vyřešit dohoda prezidenta s arcibiskupem.

Na základě této dohody se církev vzdá definitivně nároků na zbývajících sedm nemovitostí a dvě získá zpátky.

Nové proboštství by mělo připadnout Metropolitní kapitule u sv. Víta, která tam chce podle Badala vybudovat zázemí pro pracovníky kapituly, například kanceláře.

Jiřský klášter by měla vlastnit Náboženská matice. Podle Badala by se chtěli domluvit s Národní galerií i s Pražským hradem na tom, že by objekt společně opravili a vybudovali tam výstavní prostory.

„V Jiřském klášteře bychom chtěli vystavit umělecké předměty, které jsou v katedrální pokladnici a nejsou k vidění. Další dvě patra bychom nabídli galerii,“ dodal Badal. Sdělil, že podle předběžných odhadů by měla oprava stát nejméně půl miliardy korun.

Katolická církev na konci roku dostala zhruba 1,5 miliardy korun jako první splátku z paušální náhrady za nevydaný majetek. Stát nicméně na opravy významných kulturních památek přispívá. Zeman v neděli v České televizi řekl, že se byl na dvě budovy, které zamýšlejí církvím přenechat, podívat, a zjistil, že jsou v zdevastovaném stavu.

„Až dosud jsem nevěděl, že v areálu Pražského hradu jsou dvě budovy, jejichž obvodové zdivo je poměrně zachovalé, ale vnitřek vypadá jako po bombardování. Nu a proč bychom měli církvi bránit, aby tyto budovy opravila a pak je používala ke svým kulturním účelům, ať jsou to muzea, galerie, koncertní síně, nebo cokoli jiného, co si sama církev vybere,“ uvedl Zeman.

Dodal, že takovou dohodu by musela ještě posvětit vláda. Přitom soc. dem. dosud byla proti vydávání jakékoliv budovy v areálu Hradu církvi.

Předseda soc. dem. a budoucí premiér Bohuslav Sobotka se vzpírá. „ČSSD by žádné budovy v areálu Pražského hradu nevydávala,“ řekl v pondělí Právu.

Místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, která stranu zastupuje v komisi pro jednání s církvemi, také nesouhlasí. „Naše právní rozbory upozorňují na uplatnění paragrafu osm zákona o vyrovnání s církvemi, který vyjímá z restitucí objekty potřebné k zajištění bezpečnosti státu, a dále na paragraf 14 zákona o majetku ČR, podle kterého stát musí zacházet se svým majetkem obezřetně,“ řekla Právu.

„Pokud je tedy pochybnost, a u objektů Pražského hradu je, neměl by být majetek vydán. Pokud na tom budou církve trvat, musí rozhodnout soud. V tomto duchu v těchto dnech odejde dopis Správě Pražského hradu.“

Vyjednavač ANO Martin Stropnický naopak není proti. „To, že by na Hradě zůstalo zázemí pro církev, vzhledem k tomu, že tam jsou dva kostely, se mi jeví jako dobrá dohoda,“ řekl Právu.

Podle něj další schůzka ANO a soc. dem. bude ke konci týdne, obě strany se pak se zástupci církví kvůli restitucím setkají na konci ledna.

Zásadně proti jsou komunisté, kteří už minulý týden ve Sněmovně předložili návrh zákona na zrušení církevních restitucí. „Myslím, že nejde o dohodu, ale spíš o to, co se už odehrálo například se Svatovítským chrámem. Je třeba tyto věci řešit zákonem, ne dohodou,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Duka přitom musel Zemanovi částečně ustoupit, protože podle jeho prohlášení z 24. října loňského roku chtěla církev získat do vlastnictví hlavně budovu Starého proboštství a Mladotův dům, které dosud obývá v pronájmu.

„Jak bylo předběžně dohodnuto, měla by Metropolitní kapitula do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jedná se o budovu č. p. 48 (Staré proboštství), Mladotův dům tvořený dvěma budovami č. p. 37 a č. p. 38 a budovu Nového proboštství č. p. 34,“ odvolával se loni Duka na dohodu, kterou měl mít podle jeho vlastních slov s Klausem i Zemanem.

Duka se v roce 2010 domluvil s Klausem, že církev stáhne ústavní žalobu na určení vlastnictví všech bývalých církevních nemovitostí na Hradě, tedy i katedrály sv. Víta, výměnou za to, že chrám bude ve společné péči církve a státu a že Hrad kapitule poskytne dlouholetý pronájem dvou budov.

Metropolitní kapitula se od roku 2007 o nemovitosti soudila. Neuspěla u nižších soudů ani u Nejvyššího soudu. Ten v roce 2009 definitivně rozhodl v neprospěch církve.

Ta – tehdy pod vedením kardinála Miloslava Vlka – podala stížnost k Ústavnímu soudu. Duka, který Vlka vystřídal v roce 2010, pár měsíců po nástupu do funkce našel s Klausem kompromisní řešení a nechal stížnost stáhnout.

Ale jak zjistilo Právo, i tři roky poté zůstala v katastru nemovitostí u všech budov, o které se církev soudila, poznámka, že na nemovitost byla podána žaloba na určení vlastnictví.

Podle mluvčího pražského arcibiskupství Aleše Pištory to není jejich chyba. „Ústavní stížnost byla na základě dohody o užívání katedrály podepsané mezi kardinálem Dukou a prezidentem Klausem Metropolitní kapitulou stažena v roce 2010,“ řekl Právu.