Článek
Podle ní čeští žáci hodnotí atmosféru ve školách hůře než před deseti lety, což se podepisuje i na výsledcích v testovaných oborech - matematika, čtenářská gramotnost a přírodní vědy. Testy ale také ukázaly, že po letech propadu dovedností žáků se školáci v roce 2012 poprvé zlepšili, a to ve všech sledovaných oborech.
Atmosféra na školách byla na špatné úrovni už v roce 2003. Ostatní země, které tehdy dopadly srovnatelně nebo ještě hůře než ČR se ale dokázaly zlepšit. Jen v ČR dopadly dotazníky žáků ještě hůře, což zemi zařadilo na poslední místo. V závěsu za Polskem, Korejí a Slovenskem.
Dotazníky měly za úkol zjistit, jakou cítí žáci sounáležitost se školou, tedy „do jaké míry považuje žák školu za přátelské prostředí, kde má i on své místo“.
Podle studie právě klima na školách má značný vliv na celkové výsledky, což potvrzuje i Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„I z našich šetření víme, že existuje velmi úzká vazba ve vztahu výsledky vzdělávání a klima školy,“ uvedl Zatloukal s tím, že Česká školní inspekce bude podporovat školy, aby uměly se svým klimatem pracovat.
Fini propadají
Ministr školství Dalibor Štys ilustroval dopady nepříznivého klimatu ve škole na výsledky testů na skandinávských zemích, které jsou často dávaný za vzor kvalitního vzdělávacího systému a které právě na zdravém klimatu ve škole stavějí.
U Švédska, Norska a Finska jsou patrné největší propady ve vnímání žáků atmosféry školy. Zároveň se Skandinávii v posledních letech začaly zhoršovat výsledky v testech, v případě testů z matematiky jde u Finů o hluboký propad.
„Ve Skandinávii jsem žil před 22 lety a známky toho, že dojde k poklesu v testovaných znalostech, tam byly. Jakmile je klima takové, že ho žáci akceptují a velmi úzce spolupracují se školou, tak to funguje. V okamžiku, kdy přestanou se školou spolupracovat, tak také dochází k poklesu. Řada lidí, kteří tam tehdy učili, už před nějakým časem upozorňovali, že určitá skupina žáků přestává se školou spolupracovat,“ uvedl Štys.
Možná by pomohlo 30 miliard pro učitele
Podle něj ale nejde jen o nespokojenost žáků. „Ani učitelé se ve škole necítí úplně dobře,“ uvedl Štys s tím, že to částečně souvisí s prestiží učitelského stavu a nízkému odměňování.
| Škola nepomáhá slabým |
|---|
| Národní koordinátorka PISA Jana Palečková upozornila ještě na další alarmující zjištění mezinárodní studie. ČR totiž podle ní také vyniká v tom, že rozdíly mezi jejími nejlepšími a nejhoršími žáky jsou v porovnání s jinými zeměmi OECD velmi vysoké. Český vzdělávací systém tedy nedokáže pomáhat slabším žákům, zatímco ty nadprůměrné a špičkové, kteří by mohli třídu táhnout, pouští na lepší školy, jako jsou víceletá gymnázia.„Třeba Estonsko, které má hodně dobré výsledky, hodně se zlepšilo, má ty rozdíly oproti nám hodně malé. I skandinávské země jsou charakteristické úzkým rozdělením,“ poznamenala Palečková. Ministr školství Dalibor Štys doplnil, že Estonsko v poslední době stoupá nahoru díky tomu, že převzalo všechny kvality skandinávského systému.Podle Palečkové testy rovněž ukázaly, že úspěch českých žáků velmi závisí na tom, z jakého rodinného či sociálního prostředí žák pochází. „Z toho plyne, že škola nevyrovnává vliv rodinného zázemí, který může být pozitivní i negativní. Znamená to, že v našem vzdělávacím systému jsou poměrně velké nerovnosti,“ dodala Palečková. |
Také Právo tento týden upozornilo, že stále více učitelů má strach z rodičů. Nejen že čelí z jejich strany pohrdání, které se přenáší i na děti, ale někdy jsou i fyzicky napadání. A že se zvedá agresivita dětí vůči učitelům, už bylo také popsáno.
Štys se domnívá, že na adekvátní odměňování učitelů by bylo třeba přidat do rozpočtu školství 30 miliard korun, kterých se ale asi jen tak nedočká.
Slibuje si, že změnu přinese školní inspekce, která se dosud zaměřovala zejména na kontrolu kvality, ale podle Štyse by měla začít pomáhat školám řešit i další problémy.
Matematika už jim jde lépe
Šetření PISA ale ukázalo i pozitivní trendy v českých školách. Poprvé od roku 2003 se čeští žáci zlepšili, a to jak ve čtenářské gramotnosti, tak i v přírodovědné a matematické gramotnosti. Testy, které proběhly v letech 2006 a 2009, ukazovaly na stále se zhoršující výsledky, avšak loni došlo k obratu. Testy PISA jsou orientovány na praktičnost, nezaměřují se tedy na hodnocení znalostí, ale na to, jak dokážou dětí svých vědomostí využít.
Nejlépe dopadli žáci v přírodovědných oborech, kde skončili nad průměrem OECD a nechali za sebou Rakousko a Belgii. Rozdíl je sice oproti roku 2009 malý, přesto lze alespoň hovořit o zastavení klesajícího trendu.
Co se týče matematiky, je ČR řazena do průměru OECD, skončila těsně za Novozélanďany, kteří už jsou řazeni mezi nadprůměrné počtáře. Ani tady nejde o výrazné zlepšení a k návratu na úroveň roku 2003 je asi ještě dlouhá cesta.
Nejviditelnější posun byl zaznamenán u čtenářské gramotnosti, která byla mapována od roku 2000. Devět let byly výsledky pořád horší, ale loni se podařilo dosáhnout těch nejlepších v historii měření. ČR to stačilo na zařazení do průměru, těsně nad Itálii, která ovšem už patří k podprůměrným.
Co je důvodem ke změně trendů ve všech testech, bude ještě předmětem odborných debat. Svou roli může hrát fakt, že populační ročník 15letých v roce 2012 byl podstatně slabší, než stejný ročník v roce 2009. A 15letých v roce 2006 bylo mnohem více, než v roce 2009.
Vliv by mohlo mít zrušení centrálních státních osnov a posílení samostatnosti škol, které začaly vyučovat podle vlastních učebních plánů. Změny byly zavedeny v roce 2007 pro tehdejší prvňáky a šesťáky, takže deváťáci roku 2012 už prošli školou podle nového formátu, zatímco deváťáci roku 2009 ještě ne. Nicméně podle Štyse se tyto změny nemohou projevit tak brzy a v potaz je bude možné brát až u budoucích testů.