Článek
Zrušení vojenského újezdu v Brdech prosazuje armáda z úsporných důvodů. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla je vojenský prostor ve středních Čechách sice největší, ale plocha využitelná pro výcvik vojska je malá. Proti je naopak ČSSD.
Například sociálně demokratický hejtman Středočeského kraje Josef Řihák ve středu uvedl, že vláda v demisi měla přenechat rozhodnutí svým nástupcům. V souvislosti se zrušením brdského újezdu se obává zejména ohrožení kvalitních zdrojů pitné vody a rozparcelování území Brd. Poukázal i na nejasnosti ohledně rozdělení Brd mezi Středočeský a Plzeňský kraj.
Vláda rovněž přijala změny branného zákona, ten má nově umožnit kabinetu, aby v případě rostoucího ohrožení státu povolal do armády vybrané ročníky a specializace, které by vycvičil ještě před vyhlášením stavu ohrožení nebo válečného stavu. Podle Pavla bude záležet na konkrétní situaci, jak rychle vláda o podobném náboru odvedenců rozhodne.
Vojáci v záloze mohou působit i v zahraničí
Další schválený návrh se týká vojáků v záloze. Ten mimo jiné umožní povolat příslušníky aktivních záloh armády do služby na území republiky nebo v zahraničních misích. V ČR by záložníci byli nasazeni k likvidaci přírodních pohrom nebo průmyslových havárií. K nasazení v zahraničních operacích by došlo v případě, kdy by vojáci profesionální armády neměli dostatek času na regeneraci mezi jednotlivými misemi. Podle Pavla je ale pravděpodobnost nasazení záložníků v zahraničí velmi malá.
Nově by také mělo platit, že vojáci, kteří se hlásí o službu v profesionální armádě, podepíšou už při svém nástupu závazek, že po skončení svého působení v ozbrojených silách budou ještě pět let činní v aktivních zálohách. Budou se tak například zúčastňovat povinných cvičení.
V současnosti má armáda zhruba 1200 příslušníků záloh, v budoucnu jich chce mít až 5000, uvádí se ve schváleném materiálu ministerstva obrany.